Hrabě Jan Křtitel Leopold z Dietrichsteina (1703–1773) zakládá roku 1747 špitál, dnešní Nemocnici Milosrdných bratří v Brně.
Na základě plánů brněnského stavitele Františka Antonína Grimma je vybudován konvent s lékárnou a nemocnicí, která má už tehdy slušných 70 lůžek.
Záhy se však ukáže, že je tato kapacita nedostatečná, a uvažuje se proto o rozšíření. Na konci roku 1805 po bitvě u Slavkova nemocnici obsazují Napoleonovi vojáci. Všude leží ranění.
Podobně složitá situace nastává i během prusko-rakouské války v roce 1866, tehdy je zde spousta pacientů s cholerou. Budova s dalšími 160 lůžky v Polní ulici přibude roku 1895. I to je ovšem brzy málo, a proto roku 1934 vyroste v areálu další stavba.
Umírá zde obrozenec
Když se v prosinci 1828 vrací Josef Dobrovský z vídeňské audience u císaře, cestuje přes Brno a ubytuje se právě u milosrdných bratří. Navzdory zhoršujícímu se zdravotnímu stavu ale nechce jezdit kočárem a po městě chodí pěšky.
Ještě 25. prosince stihne v kapli odsloužit mši, ovšem na Nový rok už jenom leží. Umírá zde o pět dní později. Muži se léčí v barokním sále z roku 1753, 75 žen je ubytováno v 2. patře konventu nad sálem. Zdejší léčba má vysokou úroveň:
„Lze se domnívati, že pražská nemocnice byla brněnské vzorem, ale tato překonala onu rozsáhlostí prostor a úpravou… Výstavbu umožnila šlechta a zámožní měštané, kteří jednak zakládali nadace na lůžka, jednak přispívali dary,“ uvádí historik řádu František Benedikt Bogar.
Nemocnici zaberou nacisté
Obrovský nápor na nemocnici přichází i krátce po začátku první světové války. „Nemocnici a část chorobince hned zabral stát za vojenský lazaret, jenž v něm zůstal až do června 1920,“ píše Bogar.
Za péči se dostane milosrdným bratřím uznání od českého generála Aloise Podhajského (1864–1946). Za druhé světové války se pak nemocnici nevyhne krutý osud – zaberou ji nacisté a milosrdné bratry z ní vyženou.
