Domů     Přehnaný tisk bankovek: Proč se Rakousko a Francie potýkaly s hyperinflací?
Přehnaný tisk bankovek: Proč se Rakousko a Francie potýkaly s hyperinflací?

Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie (1717–1780). Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí.

Za jejich emisí stojí Vídeňská městská banka. Marie Terezie s jejich pomocí financuje výdaje v průběhu sedmileté války (v letech 1756–1763) a také umořuje státní dluh. Současně nařizuje, že stát musí platit v bankocetlích, nikoli v mincích.

Toto rozhodnutí se ale Marii Terezii vymstí. Novinka se ale později ukáže jako velký problém. Tisknou se stále nové a nové bankovky, a tím pádem ztrácejí na hodnotě.

V okamžiku, kdy se Napoleon Bonaparte (1769–1821) v roce 1799 ujímá vlády ve Francii, pohybuje se jich v oběhu už 100 milionů.

Bankocetle z roku 1796. FOTO: CZ: Autorem této bankocetle a její fotografie je neznámá osoba.EN: Author of this bankocetl and its photo is unknown person/Creative Commons/Public domain
Bankocetle z roku 1796. FOTO: CZ: Autorem této bankocetle a její fotografie je neznámá osoba.EN: Author of this bankocetl and its photo is unknown person/Creative Commons/Public domain
reklama

Přicházejí o 4/5 majetku

Nadměrný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, však vede v průběhu dalších let k závratnému růstu inflace. Ta se nezastaví a každý rok naopak přibývá nových 100 milionů bezcenných papírků.

Na začátku roku 1810 je jich v oběhu už 730 miliónů a o rok pozdfěji Rakousko pokoří miliardu. Vše vyvrcholí v roce 1811 rakouským státním bankrotem. 15. března 1811 jsou obyvatelé Rakouska chudší o 4/5 svého majetku.

Papírové peníze a dluhopisy přestávají platit a lidé za ně dostávají pětinu původní hodnoty.

Ludvík XIV. naseká dluhy. FOTO: Hyacinthe Rigaud/Creative Commons/Public domain
Ludvík XIV. naseká dluhy. FOTO: Hyacinthe Rigaud/Creative Commons/Public domain

Po nás potopa

Podobně jako Rakousko na tom byla i Francie. Ke zmiňovanému nástupu Napoleona Bonaparteho k moci pomohla i neutěšená ekonomická situace v zemi. Francie na tom tehdy byla ekonomicky skutečně velmi špatně.

Už král Ludvík XV. (1710–1774) se potýká s obrovskými dluhy, které neřeší. Razí heslo: „Po nás potopa.“ Národní shromáždění, ustavené v dubnu 1790, dokonce schvaluje zákon o emisi papírových peněz, které nejsou kryty zlatem.

V následujících sedmi letech se do oběhu dostávají bankovky v hodnotě 40 miliard livrů. Dochází k hyperinflaci, což hospodářskou situaci ještě více zhoršuje. Nespokojenost lidí se stává živnou půdou jak pro revoluci, tak pro získání moci lidmi, jako je.

Bonaparte.  Dá se říct, že hospodářské problémy Francie Napoleonovi skutečně pomohly…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Kleopatra poblázní hlavy i nejmocnějším Římanům
V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše? Na trůnu nesedí jenom muži, ale i […]
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz