„Nikoliv to, co jsem chtěl, nýbrž to, co bylo možné, jsem vykonal, “ odpovídá český král Vladislav II. Jagellonský na výtky svých současníků, že měl vůči svému sokovi Matyášovi Korvínovi postupovat rázněji. Nakonec se ale vítězem sporu stává on. Diplomaticky zajistí celé zemi klid.  Když Jiří z Poděbrad 22. března 1471 vydechne naposledy, otázka následnictví není vyřešená. Správy […]

„A teď jim řekni, ať otevřou brány, jinak se setkáš s Alláhem,“ naléhá sultán Saladin na zajatce. Purkrabí nejsilnější křižácké pevnosti, Kraku des Chevaliers, dělá, jak je mu poručeno. Na rytíře na hradbách skutečně arabsky volá, aby se vzdali, ale francouzsky jim pak nařizuje přesný opak. Sultán mu stejně houby rozumí. Hrad padne až o […]

Mladý císař František Josef I. zavítá na vídeňský ples. V tom ze zástupu vyšňořených šlechticů vystoupí rozlícená žena. Oči jí jiskří nenávistí a ona strašlivým hlasem přísahá pomstu panovníkovi i jeho rodině. Tak popisuje pověst příčinu úpadku mocného rodu. Mohlo by na ní být něco pravdy? Píše se rok 1793 a někdejší francouzská královna Marie Antoinetta […]

Území dnešní Spojených států amerických bylo nejprve osídlováno domorodými kmeny, které přicházely z Asie. Po Kolumbově objevu jej kolonizovalo několik států včetně Velké Británie. Jak ale došlo k osamostatnění a vzniku tohoto státu? Původ praobyvatel Severní Ameriky není přesně znám. Podle všeho se na americký kontinent dostaly kočovné kmeny z Asie přes zamrzlý Beringův průliv před 30 000 lety, […]

Pokud řeknete „Ahoj“ třeba Italovi nebo Japonci, bude se dívat asi divně – zrovna mezinárodní pozdrav to není. Možná dnes. Tušili jste ale, že celkem obyčejné české slovo prošlo na své vývojové cestě kus světa? Alexander Graham Bell (1847 – 1922) stojí v laboratoři v Bostonu a telefonuje svému spolupracovníkovi Thomasu Watsonovi (1854-1934). V kalendáři […]

Války a bojůvky jsou tu odjakživa, stejně jako peníze. Ať už se platilo látkami, mušlemi, mincemi nebo zlatem, odměna hrála pro bojovníka zpravidla tu nejzásadnější roli. A žoldnéř jako osoba, která jde do válek za finanční úplatu, je tu s námi stejně tak dlouho. Vojáci se nakupovali už dávno před naším letopočtem a vojenské obchodování […]

Bez palných zbraní si dnes neumíme představit jakoukoli válku. Jejich použití bylo ale velkým překvapením pro Francouze v bitvě u Cerignoly na začátku 16. století. Tisíce a tisíce vojáků byly tehdy rozstříleno na kusy v půtkách, které ve vojenství znamenaly přechod do novověku. Roku 1500 se obrátila pozornost francouzského krále Ludvíka XII. (1462–1515) a španělské panovnické dvojice […]

Ruská carevna Kateřina II. Veliká schvaluje 27. května 1795 návrh na stavbu veřejné knihovny. Chce, aby její národ byl vzdělaný. Považuje za důležité, aby měl k dispozici knihy. Pro většinu z nich kromě bohatých měšťanů a šlechty jsou luxusem.   Ještě měsíc před svou smrtí dává Kateřina II. Veliká (1729–1796) pokyny stavitelům a budoucí knihovně daruje dalekohled, který vlastnil britský astronom William Herschel (1738–1822) […]

Přesný počet mrtvých se veřejnost už asi nikdy nedozví. Sovětský režim si nemůže dovolit, aby na něm utkvělo takové krveprolití. A tak se o něm straničtí novináři jen krátce zmíní jako o nehodě s „několika oběťmi z řad fanoušků“. „Několik“ v tomhle případě znamená 66. Alespoň oficiálně. Tolik jich Rusové o sedm let později, po […]

Počátky knihovního fondu dnešní Francouzské národní knihovny na pařížské Rue de Richelieu sahají do roku 1368, kdy si francouzský král Karel V. (1338–1380) zakládá královskou knihovnu.   Po peripetiích v podobě mizení a opětovného nalézání svazků a stěhování sbírek se za vlády krále slunce Ludvíka XIV. (1643–1715) roku 1692 knihovna otevírá veřejnosti.   První katalog   Už v letech 1739–1753 dostávají čtenáři k dispozici katalog v 11 svazcích. Během Velké […]

„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s ním rádi se seznámili, abychom se s ním potěšili,“ líčí spis tzv. Sepsání malé strany z roku 1523, kde se zmiňují různá příkoří, kterými trpěla Jednota bratrská.   Za popisem věznění a propouštění členů Jednoty bratrské následuje zmínka o Palečkovi. Řada historiků proto usuzuje, že se […]

Aragonský král Martin I. přivítá šaška Borru 20. ledna 1440 ve své ložnici. „Byl jsem na vinici. Mladý jelen tam visel za ocas ze stromu. Někdo ho asi potrestal za to, že kradl fíky,“ vypráví Borra svému pánovi vtip.   Martin I. Soucitný (1356‒1410) se rozesměje, až se otřásá postel. Náhle ale zrudne a padne do peřin. Je mrtev. Zřejmě dostal ze samého smíchu srdeční infarkt. […]

„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a šaškovi jménem Žito, který obstarává zábavu na dvoře Václava IV. Konkurenci ale nese velice nelibě.   Když vévoda Jan II. Bavorský, tchán Václava IV. (1361-1419) v roce 1389 přivede na pražský dvůr své šašky a kejklíře, Žita tím pořádně naštve. Jakmile se jeden z nich Bavorů pustí do svých kouzel, Žito otevře pusu […]