Domů     Měl Václav IV. na svém dvoře bratrova špiona?
Měl Václav IV. na svém dvoře bratrova špiona?
27.10.2020

„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a šaškovi jménem Žito, který obstarává zábavu na dvoře Václava IV. Konkurenci ale nese velice nelibě.  

Když vévoda Jan II. Bavorský, tchán Václava IV. (1361-1419) v roce 1389 přivede na pražský dvůr své šašky a kejklíře, Žita tím pořádně naštve. Jakmile se jeden z nich Bavorů pustí do svých kouzel, Žito otevře pusu a spolkne ho.

Pak ho vyplivne rovnou do vody a šašek je celý mokrý. Jindy kouzlí, když se Bavoři vykloní z oken Pražského hradu. Přičaruje jim paroží! Panstvo pak nemůže vtáhnout hlavy zpátky.

Mazaný kouzelník sní z prostřených stolů, co hrdlo ráčí a teprve potom jim parohy zase odčaruje.  

Jan Dubravius kouzelníka ´6ita jednoduše prohlásí za podvodníka.
Jan Dubravius kouzelníka ´6ita jednoduše prohlásí za podvodníka.
reklama

Vyčaruje čuníky

Nejmazanější kousek ale provede lakomému pekaři Michalovi. Z víchů (svazků) slámy vyčaruje třicet čuníků a nabídne je Michalovi ke koupi. Ten ochotně souhlasí. „Nikdy je nepouštěj do vody!“ varuje ho ale Žito.

Pekař na to nedbá. „Ty mi tak budeš radit, chytráku,“ myslí si a stádo prasat do vody rovnou nažene. V tom se ale čuníci znovu promění ve slaměné svazky. Rozzuřený Michal běží do hospody.

Šašci bývali na královských dvorech vítaní.
Šašci bývali na královských dvorech vítaní.

Utrhne mu nohu 

Tam právě Žito se džbánkem v ruce zapíjí podařený obchod. Pekař se na kouzelníka vrhne, chytne ho za nohu, trhne s ní a najednou ji drží celou v ruce! Žito ho žaluje u soudu za újmu na zdraví. Nohu si ale pak strčí do kalhot a zase může chodit po dvou.

Veselý chlapík rád vyráží se svým králem na projížďky. Zatímco Václav jede v kočáře, Žito za ním sviští ve vozíku taženém kohoutím spřežením.  

Český král Václav IV. se rád dobře bavil.
Český král Václav IV. se rád dobře bavil.

Šlo o špeha?

Samotná osoba iluzionisty a šaška Žita je dodnes záhadou. Jedná se o jednu osobu? Nebo víc lidí a historky o nich nakonec splynuly v jeden neuvěřitelný příběh? Nikdo neví.

Dokonce se objevuje i teorie, že Žito je špehem Václavova bratra Zikmunda Lucemburského (1368-1437).

Poslal Zikmund bratrovi svého zvěda? Spekulace se nejspíše nezakládají na pravdě.
Poslal Zikmund bratrovi svého zvěda? Spekulace se nejspíše nezakládají na pravdě.

Dostane hrad jako dar  

Této zřejmě nesmyslné spekulaci nahrává skutečnost, že jistý Jindřich Žito z Jivjan dostává od Zikmunda Lucemburského jako dar hrad a panství Přimda. Přežije na hradě obléhání husity, kteří ho zajmou a pak propustí. Jenže tím zprávy o Jindřichovi končí.

A Žitův konec? „Spolčil se s ďáblem, a ten odnesl jeho duši rovnou do pekla,“ vyprávějí legendy. 

 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Kleopatra poblázní hlavy i nejmocnějším Římanům
V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše? Na trůnu nesedí jenom muži, ale i […]
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Napoleonské války na vlnách: Co se semlelo u Trafalgaru?
Už jste byli na slavném Trafalgarském náměstí v Londýně? Jméno dostane po Bitvě u Trafalgaru, což je mys ležící na atlantickém pobřeží Španělska. Právě tady se strhne 21. října 1805 jedna z nejslavnějších bitev napoleonských válek – minimálně, pokud se budeme bavit o těch námořních.   Stane tu francouzsko-španělské válečné loďstvo proti britským silám. Prvnímu velí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz