Aragonský král Martin I. přivítá šaška Borru 20. ledna 1440 ve své ložnici. „Byl jsem na vinici. Mladý jelen tam visel za ocas ze stromu. Někdo ho asi potrestal za to, že kradl fíky,“ vypráví Borra svému pánovi vtip.  

Martin I. Soucitný (1356‒1410) se rozesměje, až se otřásá postel. Náhle ale zrudne a padne do peřin. Je mrtev. Zřejmě dostal ze samého smíchu srdeční infarkt.

Podle jiné a méně cudné verze ale Borra v pánově ložnici žertuje na téma, že to Martin tentokrát přehnal s afrodisiaky… 

Nechává se uplácet 

„Svými žerty jsem dosáhl většího bohatství než všichni učenci světa svým věděním,“ chlubí se  Borra. Zřejmě není daleko od pravdy, protože v jeho okolí se závistivě šeptá, že nashromáždil tolik zlata, že by jím vyplnil rovnou sud.

Pomlouvači také tvrdí, že se nechává štědře uplácet. Za drahý dar je prý ochotný se za dárce přimluvit u krále. Ať tak nebo onak, služba na dvoře aragonského krále je pro něj tím nejlepším doporučením.

Nikoho z dobových milovníků zábavy proto nepřekvapí, že po smrti Martina Aragonského nezůstane Borra dlouho bez práce. Veselého španělského chlapíka si ke svému dvoru povolá český král Zikmund Lucemburský (1368-1437).

Panovníka si šašek omotá kolem prstu tak dokonale, že během další kariéry údajně svoje jmění zvýší na úctyhodných 100 000 zlatých.  

Udá vzbouřence

Borra je ale stejně dobrý šašek jako diplomat, o čemž svědčí třeba dopisy, které posílá aragonskému králi Alfonsovi V. (1396‒1458) z kostnického koncilu. Svoje obratné prsty si namočí i do české politiky.

Brno patří mezi katolická města, jenže i tady se během husitských válek v roce 1422 chystá převrat. 

Rebely pošlou na popraviště 

Šašek se to doslechne a vzbouřence udá. Brněnští konšelé na popraviště pošlou 500 rebelů. Než Borra odjede za Zikmundem do Budína, dostane od Brňáků odměnu v podobě stříbrného brnění.

Někteří historici si ale myslí, že Borrova úloha ve zkaženém pokusu o převrat je hodně přehnaná.