Ruská carevna Kateřina II. Veliká schvaluje 27. května 1795 návrh na stavbu veřejné knihovny. Chce, aby její národ byl vzdělaný. Považuje za důležité, aby měl k dispozici knihy. Pro většinu z nich kromě bohatých měšťanů a šlechty jsou luxusem.
Ještě měsíc před svou smrtí dává Kateřina II. Veliká (1729–1796) pokyny stavitelům a budoucí knihovně daruje dalekohled, který vlastnil britský astronom William Herschel (1738–1822) nebo svazky Voltairových a Diderotových děl získané od dědiců.
![Kateřina II. Veliká touží po tom, aby její národ byl vzdělaný. Její myšlenka knihovny naštěstí nezapadne.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/catherine-ii-by-iargunov-1762-russian-museum-768x1070.jpg)
Spousta lidí nemá zájem
Po Kateřinině smrti se objevuje řada lidí, kteří nemají zájem, aby se knihovna vybudovala.
Zachráncem projektu se nakonec stává baron Alexander Stroganov (1733–1811), který mimochodem Kateřině předložil plán na budování veřejné knihovny už v roce 1766. V lednu 1800 je jmenován jejím ředitelem.
![Alexander Stroganov zachrání projekt před nepřejícníky.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/320px-1814-portret-stroganova-aleksandra-sergeevicha.jpg)
Financuje ji ze státní kasy
Za svoji bere knihovnu v roce 1810 car Alexander I. (1777–1825).
Přikazuje, že má být otevřena „pro všeobecné použití“ a zajišťuje, aby provoz knihovny byl financován penězi ze státní kasy. Slavnostního otevření budovy na dnešním Ostrovského náměstí v Petrohradě se 14. ledna 1814 zúčastní přes 200 lidí včetně básníka Alexandra Sergejeviče Puškina (1799–1837).
![Ruský car Alexandr I. chce knihovnu pro veřejnost.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/alexander-i-of-russia-by-gdawe-1817-royal-coll-of-uk.jpg)
Zajištěno zákonem
Do nařízení z roku 1810 je vložen dodatek, podle kterého musí knihovna bezplatně dostat dva kusy každé publikace vytištěné v Rusku. „Stejně jako strom dostane vegetační sílu skrze své kořeny, růst tohoto knižního uložiště je zajištěn zákonem…,“ uvádí autor dodatku Alexej Olenin (1763–1843), ředitel knihovny v letech 1811–1843.
![Na slavnostním otevření nechybí básník Alexandr Sergejevič Puškin.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/10/518px-orest-kiprensky-portret-poeta-aspushkina-google-art-project.jpg)
Vydají 15 000 průkazů
Do roku 1843 dojde k vydání více 15 000 čtenářských karet a půjčuje se asi 100 000 svazků, ale jen k místnímu studiu. V současnosti ve sbírkách najdete celkově téměř 36 miliónů položek, z toho 17 milionů knih.
Uloženo je zde 450 000 vzácných starých rukopisů včetně například Sinajského nebo Leningradského kodexu.