Dne 16. prosince 955 nastupuje na papežský stolec v Římě  tehdy teprve 18letý Jan XII. (asi 937–964). Zbožnost je mu naprosto cizí, do této chvíle byl zvyklý se jenom bavit. Zajímají ho hlavně ženy. Ty se ho ale bojí. „Žádná počestná žena se neodvážila na ulici, neboť Jan prznil všecko – dívky, vdané ženy i vdovy, […]

První náznaky diplomatického protokolu se objevovaly už ve starověkých říších. Šlo například o různá pravidla užívaná při mezistátním jednání. Slovem diplomas se ve starověkém Římě označovaly cestovní propustky, později hlavně privilegia, smlouvy a dokumenty. Středověká diplomacie se odehrává především za účasti byzantských císařů, kteří udržují čilé styky jak s Římem jako centrem katolické církve, tak i […]

„Dostanu groš,“ žádá řezník za zabití a rozporcování prasete. „To je moc,“ rozčiluje se ale majitel vepříka, který ještě před chvílí pobíhal po dvorku. „Za tak velké prase je to ještě dobrá cena,“ dohaduje se ale řezník. V polovině 15. století přitom u nás činí cena za zabití vepře od pěti stříbrných peněz (12 jich dalo […]

Takzvaná římská inkvizice existuje od roku 1542, kdy ji zakládá papež Pavel III. (1468–1549) pod názvem Svatá kongregace obecné inkvizice. Tvoří ji kardinálové, jejichž úkolem je starat se o správnost víry a zkoumat různé náboženské nauky považované za falešné. Cílem je odhalit heretiky – kacíře vyznávající nesprávnou víru. Kromě toho také zúčastnění kardinálové sestavují seznam […]

První „zmrzlinárna,“ ve které se servíruje sladká mražená pochoutka vzniká v Paříži v polovině 17. století Dostala se sem zřejmě z Itálie a přivezla ji sem zmlsaná nevěsta. Připravuje ji pro ni její italský kuchař.  V zemi galského kohouta chladivou laskominu nabízejí hostům už roku 1533 na svatbě Kateřiny Medicejské (1519–1589) s Jindřichem II. Francouzským (1519–1559). Mezi […]

„Stalin je paranoidní,“ prohlašuje 23. prosince 1927 ruský neurolog profesor Vladimír Bechtěrev. Právě má za sebou tříhodinové vyšetření prominentního pacienta, sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina (1878–1953). O konzultaci Vladimíra Bechtěreva (1857–1927) požádal Stalinův sám lékař Kramer. Bechtěrev netuší, že kategorickým prohlášením o zdravotním stavu si podepisuje ortel smrti. Události pak totiž dostávají velice rychlý spád. […]

Už 2. srpna 1924 probíhá na pražské Letné mezinárodní boxerské utkání. Svoje síly si měří československý mistr těžké váhy František Růžička a Brit Harry „Rocky“ Knight. Přímo na místě stojí funkcionář Československé boxerské unie Jiří Hoyer (†1974), první rozhlasový sportovní komentátor. Sleduje utkání a po telefonu podává zprávy stenografovi, který je předává hlasateli Adolfu Dobrovolnému […]

O autorovi slavných divadelních her a sonetů se dodnes vedou spory. William Shakespeare totiž ve skutečnosti mohl být člověk úplně jiného jména, případně rovnou několik lidí! Jaké je jeho tajemství a dozvíme se vůbec někdy, kdo to doopravdy byl? Už od devatenáctého století se objevují dohady, že geniální dramata nemohl jen tak napsat obyčejný syn […]

Konverzaci pasažérů Titanicu přehluší zvláštní zvuk. „To byl kohout!“ křičí jeden z mužů a na tváři se mu rozprostírá vyděšený škleb. Pochází z Walesu, kde věří, že kokrhání věští zkázu a smrt. Báchorky mají výjimečně pravdu, ocelový kolos půjde pět dní po vyplutí ke dnu a vezme s sebou na 1 500 lidí! Zaoceánské parníky […]

Když se řekne morová nákaza většině lidí naskočí obrázek krys, které se hemží ulicemi, jsou jich plné stoky i domy. Skutečný pachatel však byl mnohem menší. Podle odhadů si morová pandemie v letech 1347 až 1351 vyžádá přes 25 milionů obětí, což v tu dobu znamená téměř polovinu evropské populace. Během pouhých 4 let. Vina […]

Jaké zajímavé historické události připadají na únor? Připravili jsme pro vás tento výběr. 1.2. 1918 Vzpoura na lodi Málo stravy, otřesná hygiena a arogantní velitelé, kteří se se schvalováním dovolené pro své námořníky nepředají, se stanou příčinou ke vzpouře na rakousko-uherském křižníku Sankt Georg. Účastní se ho na 4 tisíce námořníků včetně Čecha Františka Rasche. […]

Jeanne Antoinette Poissonová, známá jako markýza de Pompadour, milenka francouzského krále Ludvíka XV. trpí už po čtyřicítce vážnými zdravotními potížemi. Nakonec Jeanne Antoinette Poissonové (1721–1764) v únoru 1764 francouzský král Ludvík XV. (1710–1774) nakonec navrhne, aby se přestěhovala do zámku Choisy na pařížském předměstí. Jeho menší komnaty se totiž v zimě dají mnohem lépe vytopit […]

V roce 79 n. l. vybuchla sopka Vesuv a pod popelem, prachem a lávou pohřbila nedaleká města Pompeje a Herculaneum. V obou případech stále probíhají výzkumy, které odhalují zajímavosti ze života starověkých obyvatel obou měst. Na místnost o rozloze 16 m2 s jedním oknem narazili archeologové v pompejské vile v oblasti Civita Giuliana vzdálené přibližně 700 metrů od hradeb […]