V roce 79 n. l. vybuchla sopka Vesuv a pod popelem, prachem a lávou pohřbila nedaleká města Pompeje a Herculaneum. V obou případech stále probíhají výzkumy, které odhalují zajímavosti ze života starověkých obyvatel obou měst.

Na místnost o rozloze 16 m2 s jedním oknem narazili archeologové v pompejské vile v oblasti Civita Giuliana vzdálené přibližně 700 metrů od hradeb města. V pokoji, zasypaném popelem z Vesuvu, se nacházely tři dřevěné postele, dvě dlouhé 1,7 metru a jedna o délce 1,4 metru, což naznačuje, že prostor patrně sloužil k bydlení rodině otroků.

Našla se zde dřevěná truhla s látkovými a kovovými předměty i předměty jejich osobní potřeby včetně nočníku, keramických džbánků a amfory. „Tento nový objev obohacuje naši znalost každodenního života obyvatel Pompejí, a to zejména té části jejich společnosti, o níž se moc neví,“ říká o nálezu italský ministr kultury Dario Franceschini.

Zbohatlého otroka nespálili, ale pohřbili

Nejzachovalejší lidské tělo nedávno našli archeologové v Pompejích. Šlo o otroka jménem Marcus Venerius Secundio, který zbohatl a ještě před zkázou města v roce 79 n. l. byl pohřben na pompejském hřbitově v Porta Sarno.

Ostatky jsou částečně mumifikované, do dnešních dnů zůstala zachována část ucha i bílé vlasy. Mrtvý musel mít významné společenské postavení, což potvrzuje skutečnost, že jeho tělo bylo uloženo do hrobu a nikoliv spáleno.

První provedené analýzy napovídají, že muž zemřel ve věku asi 60 let.

Od spásy je dělily minuty

Nové nálezy z pláže u Herculanea ale dokazují, že nechybělo mnoho a část lidí se mohla zachránit. U Herculanea přistály evakuační lodě, které sem poslal politik Plinius starší (23‒79). Na pláži ležící 500 metrů od pobřeží na ně čekalo asi 300 lidí, kteří u sebe měli i svoje cennosti.

Vědci jejich kostry sice objevili už v 80. letech 20. století, ale teprve před čase přišli s teorií, že tu čekali na Pliniovu záchrannou misi. K tomu, aby se úspěšně nalodili a odpluli, zřejmě chyběly pouhé minuty.

Rozžhavená láva je ale bohužel předstihla. „Zdobené zbraně a také zavazadlo nalezené u jedné z koster s číslem 26 naznačují, že šlo o účastníka neúspěšné Pliniovy záchranné mise. Vypadalo to, jako by místní lidé poklidně stáli ve frontě na nalodění,“ říká o jednom z ostatků Francesco Sirano, vedoucí archeologického naleziště v Herculaneu.