Výprava španělského conquistadora Hernána Cortése vtrhne roku 1519 na mexický poloostrov Yucatán. Drancuje pobřežní města mayských kmenů. Mezi uloupenou kořistí nechybí ani knihy. Mayské rukopisy, které jsou podle pozdějšího španělského kronikáře Francisca Lopéze de Gómary (1511–1566) „složené jako plátno“. Španělští vojáci a křesťanští misionáři si ovšem moc nepočtou. Spisy obsahují neznámé znaky. „Protože jim nerozuměli, […]

Dvorní dáma pomáhá své urozené paní upravit dlouhý čepec zvaný henin. Tentokrát se rozhodla pro téměř metr vysokou bělostnou pokrývku hlavy, ze které splývá dlouhý závoj. Jindy ale sáhne po zdobnější barevné variantě se dvěma nebo dokonce třemi špicemi. Závoj, který symbolizuje čistotu, ovšem nikdy nechybí. Upevnit čepec na hlavu není jednoduché. Musí se tvarovat […]

„Vybírejme daně. Dá-li každý obyvatel desetinu své úrody, nepoškodí ho to a chudým tím pomůže,“ vybídne jeden z biskupů své souvěrce na církevním sněmu ve francouzském Tours roku 567. Muži vážně pokývají hlavami, nápad se jim líbí. Jako malý červíček v nich ale začne hlodat myšlenka, jak získat alespoň část vybraných daní pro sebe… Myšlenka vybírat […]

Sprška kamenů bombarduje v roce 100 př. n. l. otrhaného muže. Ten umírá v krvi přímo na ulici starověkého egyptského města Perbastet. Je v Egyptě cizincem a lidé ho ukamenovali za to, že zabil kočku. Mňoukající zvíře je v Egyptě posvátné a zabít ho zapovídá zákon. Ani cizince neznalost tohoto zákona neomlouvá. Uctívaná egyptská bohyně radosti a lásky Bastet […]

Písař sedící se zkříženýma nohama na zemi si na stehnech vypne plátěnou suknici. Jako na podložku si na ni položí list papyru vyrobený ze stejnojmenné rostliny. Ještě než začne psát záznam o průběhu stavby pyramidy pro faraona, musí vzít do ruky stonek trávy sítiny a rozkousat jeho seříznutý konec. Tak si vyrobí jednoduchý štěteček. První […]

„Ještě dokončit písmeno,“ šeptá si mnich v klášterním skriptoriu, když namáčí brk do červeného inkoustu. Už brzy padne soumrak a bude muset práci ukončit. Po letech strávených v písařské dílně je pořád unavený, jeho pokožka na obličeji má divně našedlou barvu, občas dokonce trpí poruchami zraku. „Co se to se mnou děje?“ mumlá si pro sebe. Netuší, […]

Zakladatel rodu Giovanni má čtyři sourozence a majetek jeho zesnulého otce se tak dělí mezi vdovu s pěti syny. Proto se musí zpočátku uskromnit. I když se zabývá bankovnictvím a skupováním pozemků a utěšeně hromadí majetek, svoje bohatství se snaží příliš nestavět na odiv veřejnosti. Giovanni di Bicci de Medici (asi 1360–1429) se ale zapojuje do […]

Sbohem, mé mládí,“ povzdechne si prý František Josef I., když se 2. prosince 1848 v Olomouci stane rakouským císařem, a rozpláče se. Právě se stáváme svědky jednoho z výjimečných okamžiků, kdy shodí nepřístupnou panovnickou masku a dá najevo své city. Františku Josefovi I. (1830 – 1916) se sice na trůn příliš nechce, ale protože mu jeho rakouský […]

V malém městečku Duchcově, obklopeném loukami, poli a rybníky plyne čas poklidně. Žije tu asi 12 000 hlavně německých obyvatel. Giacomo Casanova tu získává byt v levém křídle zámku se dvěma pokoji a knihovnou. Nadšený ale zrovna není. Světoběžník formátu Giacoma Casanovy (1725‒1798) má větší očekávání. „Ve svém životě jsem se cítil šťastný na třech místech: v knihovně […]

Japonci na jaře roku 1938 získávají během druhé čínsko-japonské války kontrolu nad severní Čínou. 6. června 1938 obsazují Kchaj-feng v provincii Che-nan a dorážejí na město Čeng-čou, které je důležitým železničním uzlem. Čankajšek (1887–1975), vůdce Čínské národní strany, chce za každou cenu zabránit dalšímu postupu nepřátelské armády, která má namířeno na jih a na západ jeho […]

„Podvodníku!“ vykřikne rozčilený muž. Vzduchem se mihne meč a jeho sok se vzápětí zhroutí k zemi. „Tak tohle mi neprojde,“ vyděsí se malíř při pohledu na zvětšující se kaluž krve na dlažbě. „Rychle pryč,“ sykne a bleskově zmizí za rohem v jedné z římských ulic. Italský malíř Michelangelo Merisi (1571–1610), přezdívaný Caravaggio podle svého rodného města, má […]

Ženy se do náruče následníka trůnu jenom hrnou. „Bez lichotek je to nejlepší tanečník… Není možné říct, kam to povede. Důstojníci tančí z povinnosti a z touhy předvést své schopnosti, hraběnky omdlévají blahem, když je císař vyzve.“ Píše baronka Scharnhorstová po vídeňském plese v roce 1844. Vídeňskou herečku Kateřinu Schrattovou (1853–1940) svému manželovi Františku Josefovi I. (1830–1916) […]