„Je skutečně divná náhoda, že z tvorby Bendlovy známe dosud jedině kamenné sochy, kdežto dřevěné, jež mu byly bližší a z nichž bychom mohli lépe usuzovati o jeho uměleckém významu, jsou nám dosud neznámy,“ líčí v roce 1937 tehdejší autor Vladimír Novotný, když srovnává dílo neznámého českého sochaře s ostatními mistry. Pero skřípe po papíře, na který vyhotoví svůj […]

„Nacismus vznikl v Německu jako reakce na ohrožení ze strany sovětského bolševismu,“ tvrdí v polovině 90. let 20. století německý historik Ernst Nolte (1923–2016).   Svým názorem vzbudí obrovskou vlnu vášní, a to nejenom mezi dějepisci, ale i mezi naprostými laiky. Proslaví se hlavně dílem Fašismus ve své epoše, kde srovnává italský fašismus a německý […]

Ideál krásy přichází s renesancí za vlády prvních Habsburků i do Čech. Mnohem větší pozornost se od 1. poloviny 16. století věnuje osobní hygieně, a to navzdory tomu, že katolíci stále považují mytí za rozmařilost. „Naproti tomu protestantské rodiny až úzkostlivě preferovaly dodržování osobní hygieny a čistoty,“ poznamenává současný historik František Čapka. Od 16. století […]

V době baroka koloběh života na českém venkově i ve městech určuje liturgický rok, tedy svátky spojené s narozením a životem Ježíše Krista. Přibývají k tomu i oslavy různých svatých. Rekatolizace je v plném proudu a spousta církevních slavností má obrátit pozornost obyvatel od starostí všedního dne k Bohu. Český katolík musí v 17. století […]

„Vstávat v šest, obědvat v deset, večeřet v šest, uléhat v deset, budeš žít desetkrát deset (let),“ vzniká už na konci středověku jednoduchý, ale trefný a výstižný návod na pravidelný zdravý životní styl. Moc velký úspěch ale zřejmě nemá, protože jeden mravokárný spis z 15. století jízlivě upozorňuje, že sotva se venkovský člověk vrátil krátce […]

Proč nacisté prohráli druhou světovou válku? S novou teorií přichází britský historik James Holland. Tank Tiger považují vojenští odborníci za vynikající zbraň z německého zbrojního parku. V pancéřování a palebné síle s přehledem ve své době trumfl srovnatelné nepřátelské stroje a měl být esem německého zbrojení. Britský historik Holland ho ale navzdory tomu nepovažuje za žádnou […]

O bájném zlatém pokladu, který údajně měl roku 1812 odvézt francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) z Moskvy, se mluví dodnes. Současný ruský historik Vjačeslav Ryžkov nyní tvrdí, že zná místo jeho uložení. Prý se nachází v jezeře Bolšaja Rutaveč poblíž obce Rudnja na rusko-běloruských hranicích. Jiné teorie ale označují za místo úkrytu jezero Semlevskaja […]

Portugalský historik Manuel Rosa přišel v roce 2010 s teorií, podle níž byl mořeplavec Kryštof Kolumbus (asi 1451–1506) původem Polák. Uvedl, že za jeho tvrzením stojí 20letý výzkum středověkých dokumentů v archivech ve Španělsku, Portugalsku, Dominikánské republice a Polsku. U většiny jeho kolegů však tento názor vzbudil spíše úsměv na rtech. Měl přežít bitvu Ve své knize o […]

Rotunda svaté Kateřiny byla postavena zřejmě někdy v 1. polovině 12. století a sloužila jako kaple pro znojemský hrad. Interiér skrývá unikátní malby: Pannu Marii, Přemysla Oráče s pluhem a potom 18 panovníků zahalených pláštěm a deset bez něho. Dále nechybí Konrád II. Znojemský († po r. 1161) se svojí chotí Marií Srbskou († po […]

Léto už skončilo a s chladnoucími dny slovanská rodina spí v zemnici, kam se šplhá po žebříku. Na rozhraní 6.–7. století je na našem dnešním území až 100 prvních slovanských vesnic, hlavně podél řek. Jedna z nich se nachází i v Polabí. Asi ve 12 domech tu žije přibližně 60 lidí. Zařízeny bývají úplně jednoduše: kromě […]

Švýcarský historik Johann Jakob Bachofen (1815–1887) přichází roku 1861 s knihou Das Mutterrecht (Mateřské právo). V ní uveřejňuje svoji teorii o matriarchátu. Popisuje nejranější dějiny jako období, kdy vedoucí funkce zastávaly ženy.  Podle něho trvalo v pravěku nejprve období matriarchátu, kdy společností hýbaly ženy a teprve později došlo k přechodu na patriarchát. Bachofen o matriarchátu mluví jako […]

Zatímco ještě v 18. století měli poddaní zasvětit svůj volný čas hlavně náboženskému rozjímání, návštěvám kostela a rituálům církevních svátků, nové století – to 19. – přináší průmyslovou revoluci a s ní rozvoj tovární výroby. Pro spoustu lidí, kteří přicházejí do měst, aby v továrnách pracovali, se den začíná dělit na pracovní dobu a ten […]