Komorná vytvoří své paní, pařížské měšťance, z vlasů elegantní uzel na temeni hlavy. Nad čelem ve vlasech jemně naznačí pěšinku. Kratší praménky vlasů jemně splývají kolem uší a lemují obličej. Ještě než ale dáma vyrazí do města, nechá si kolem odhaleného krku ležérně uvázat červený šátek. Ten svojí ohnivou barvou připomíná gilotinu. Jiné, ještě radikálnější Francouzky […]

Francouzská královna Marie Antoinetta sotva projde dveřmi paláce ve Versailles. Na hlavě se jí totiž tyčí metrové kudrlinky. Kadeřník jí do vlasů opatrně zapíchl ampulky s vodou, z kterých vykukují živé květiny. Dvorní dámy závistivě pokukují. Každá by chtěla mít takový účes, jenže svou paní kopírovat nesmí. Nejenom muži se pyšní bohatými vlnami paruk sahajícími […]

V průjezdu tmavého pražského domu se o zeď opírají tři ženy. Pochechtávají se, a jakmile se kolem mihne nějaký muž, lehce nadzvednou sukni, pod kterou jsou vidět barevné punčochy. Současně vyzývavě vyšpulí červeně nalíčené rty a hodí po něm očima. Jenže náhle se z večerního šera vynoří dva četníci. „Půjdete s námi,“ přikážou nevěstkám.    „Máte zdravotní knížky?“ ptají se tří zadržených dam četníci na stanici. Umožňuje jim […]

Když je Zdeňce Havlíčkové, dceři Karla Havlíčka Borovského, pouhých šest let, umírá její matka Julie na tuberkulózu. 29. července 1856, o rok a tři měsíce později, jí stejná nemoc navždy vezme i otce. O tatínkově smrti Zdeňce Havlíčkové (1848–1872) dlouho nikdo neřekne. Její poručník, lékař František Ladislav Jaroš, se bojí, že prý je „příliš slabá […]

„Chci se stát zahradníkem,“ projeví svoje přání v roce 1854 tehdy teprve 15letý Karel Němec, syn spisovatelky Boženy Němcové. Nic nebrání tomu, aby se mu jeho touha také splnila. „Studuj literaturu a vynikneš ve svém oboru,“ nabádá ho neustále matka Božena Němcová (1820–1862) a Karel Němec (1839–1901) se skutečně noří do odborných knih plných složitých botanických […]

Po skončení pražské reálky začíná Karel Purkyně studovat na zdejší malířské akademii. Už od dětství dobře kreslí. Když se jako mladý student dostává do drážďanské obrazárny a může tu studovat díla známých mistrů, je doslova ve svém živlu. Ve své studijní cestě pokračuje Karel Purkyně (1798–1869)  v Mnichově návštěvou sbírky krále Ludvíka I. (1786–1868), vydává se […]

Anglického krále Jindřicha VIII. ovládá katolický kardinál Thomas Wolsey. Postará se například o daňovou reformu, vycházející z přesných příjmů každého poplatníka. Z jedné libry příjmu se platí daň jeden šilink. Systém umožňuje anglickému králi Jindřichovi VIII. (1491–1547)  vybrat dost peněz na provoz dvora i na zahraniční výpravy. Thomas Wolsey (1471–1530).  také buduje soudní dvory a odvolací […]

Stoly v londýnském královském paláci Hampton Court se prohýbají pod vybranými lahůdkami. Anglický král Jindřich VIII. právě pořádá jeden ze svých velkolepých banketů, kterých se účastní stovky vznešených hostů. Jejich mlsné jazýčky se nemohou dočkat oblíbené pochoutky v podobě pečené labutě. Vrcholem kuchařského umění je ale nadívaný páv. Dvůr anglického krále Jindřicha VIII. (1491–1547) má neustále potíže […]

Obrovské peníze dává Jindřich VII. za iluminované rukopisy a tištěné knihy. Některé si nechává vozit z Itálie a Francie. Královská knihovna, založená už na počátku 13. století Janem Bezzemkem, se utěšeně rozrůstá. Najdeme v ní různé Bible, klasická díla starověkých filozofů i teologické spisy. Nesmírně populární jsou stále anglické básně Geoffreyho Chaucera (1340–1400), rytířské dobrodružné příběhy, ale […]

O vzdělání Marie Palacké, dcery známého dějepisce Františka Palackého, je už od mala dokonale postaráno. Ovládá několik jazyků, na klavír se učí u hudebního skladatele Bedřicha Smetany, kreslit chodí k Amálii Mánesové.   Když si Marie Palacká-Riegrová (1833‒1891) 15. srpna 1853 bere z lásky o 15 let staršího Františka Ladislava Riegra (1818–1903), její budoucnost ale není příliš jistá. Riegrovi, který se snaží o rovnoprávnost […]

Vyprahlá krajina mezi řekami Eufrat a Tigris. Sumerský výběrčí daní roku 3000 př. n. l. bere do ruky rákosové pisátko seříznuté do trojúhelníkovitého tvaru a do vlhké hliněné destičky s ním svislými šikmými a vodorovnými tahy zaznamenává zprávu o zaplacené částce. Pod rukou mu zůstávají drobné vrypy klínovitého tvaru. Jakmile zápis dokončí, nechá tabulku usušit na […]

„Celá staletí převládal názor, že latinské písmo pochází bezprostředně z písma řeckého. Tuto domněnku paleografové a jazykovědci zpochybnili až v 19. století,“ píše maďarský autor Béla Kéki (1907–1993). Latinka se zrodila asi v 8. – 7. stol. př. n. l. v Římě Apeninský poloostrov Zažitou teorii o latinském pímsu tehdy vyvrací především německý historik Theodor Mommsen (1817–1903), podle […]

Domorodý Afričan položí vedle sebe do písku šest mušlí. Své vyvolené tak nechává zprávu o tom, jak moc ji miluje. V Guinejském zálivu si lidé ještě donedávna předávali písemné vzkazy pomocí mušlí kauri, z nichž vytvářeli tzv. řetězce aroko. Jedna mušle signalizuje odmítnutí, dvě položené otvory k sobě znamenají přátelství, rovných šest značí lásku… Egyptské hieroglyfy: Znak se […]