Skip to content
reklama

Anglická jízda smrti: Za britský debakl mohou rozhádaní příbuzní

Krymská válka (1853–1856) mezi Ruskem a Osmanskou říší je v březnu 1854 v plném proudu. Velká Británie se ale bojí, aby Rusové nezískali další území na úkor Turků, proto jim vyhlašuje společně s Francií válku.

Rozhodující boj se nakonec odehraje 25. října 1854 u nepříliš velké vesnice Balaklavy (dnes součást Sevastopolu). Britové se zde sice velitel statečně brání, ale jejich velitel lord Raglan (1788–1855) dává rozkaz, aby těžkou jízdu (kyrysníci) podpořila lehká jízda (dragouni).

Jenže nic nedopadne podle plánu.

Z bitvy u Balaklavy se stane masakr. FOTO: René Louis Pierre Moraine/Creative Commons/Public Domain

S útokem váhá

Hrabě Lucan (1800–1888), velitel těžké jízdy, totiž tentokrát s útokem nespěchá. Rozhodne se vyčkat dalšího vývoje událostí, protože bohužel nemá přesný přehled o tom, co se v terénu děje. Lehké jízdě zatím poroučí jeho švagr lord Cardigan (1797–1868), který se zachová ale přesně opačně – rozkaz chce splnit okamžitě.

blank
Britové čelí palbě. FOTO: Obrázek extrahován ze strany 8 svazku 2 Pasáže v životě vojáka; nebo Vojenská služba na východě a západě… , od Alexandra, Jamese Edwarda – Sir/Creative Commons/Public domain

Nečekaná sprška

Cardigan ale nečeká, neváhá a vydává hned povel k útoku, přestože má k dispozici jenom velmi málo bojovníků – z jízdních pluků mu tehdy zbývá asi 670 mužů. Rusové tyto statečné muže překvapí nečekanou sprškou granátů.

Z útoku se tak stane skutečná jízda smrti, ze které se vrátí jenom 198 Angličanů.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Neznámý zdroj/Creative Commons/Public Domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články