„Ach, Romeo, Romeo! Proč, proč jsi Romeo?“ vzdychá kráska, zatímco z úkrytu ji zbožně sleduje zamilovaný mladík. Každý přitom ví, že nejslavnější milostná scéna v historii se odehrává je balkón.
Tak jako správný křesťan míří do Jeruzaléma navštívit Boží hrob, každý správný romantik navštíví italskou Veronu, aby v ulici Via Capello 23 na vlastní oči viděl slavný Juliin balkón (ročně jich je 1,5 milionu).
Má to však háček. Julie i Romeo nikdy neexistovali, proto nemůže existovat ani balkón, kde by si mohli vyznávat lásku. A nejen to. Ve hře Williama Shakespeara (1564–1616) žádná balkónová scéna není. Dokonce se nevyskytuje ani žádný balkón.
Balkon? Co to je?
Nemůže, protože kdy Shakespeare hru psal vůbec netušil, co balkon je. Tato vymoženost se totiž nikde v Anglii nevyskytovala.
Poprvé ji zmiňuje až v roce 1608, 9 let po premiéře hry, anglický cestovatel Tom Coryat (asi1577–1617) a jako architektonickou inovaci pro Angličana nepřijatelnou.
„Pro její rozšíření je v Anglii příliš chladno, probíhala tu malá doba ledová, navíc je z hlediska sociálního či sexuálního temperamentu nepřijatelně skandální,“ píše britská historička Lois Leveenová.
Atrakce pro turisty
Stejné je to s celým domem. Byl sice postaven už ve 12. století a patřil rodině Dal Capello, ta však s příběhem nemá nic společného. Až do 20. století tu dokonce žádný balkon není.
Nechá ho vybudovat až v roce 1935 ředitel Městského muzea Antonio Avena (1882–1961), poté co město bývalý hostinec koupí, přestaví na muzeum připomínající slavnou hru a samozřejmě přidá balkon, aby si turisté, pátrající po stopách slavného příběhu, přišli na své.
Socha Julie
Pod balkonem stojí bronzová socha Julie, kterou vytvořil Nereo Costantini (1905-1969) a má zcela ohmatané pravé ňadro, protože se říká, že kdo si ho pohladí, ten bude mít štěstí v lásce.
V domě najdete malé, ale bohaté muzeum s renesančními exponáty, včetně kostýmů, a také rekvizitami ze slavné filmové verze Romea a Julie z roku 1968. Dům ovšem není jedinou zajímavostí.
Město Verona známé jako malý italský Řím, je historickým centrem s řadou historických budov, které UNESCO v roce 2000 vyhlásilo za světové kulturní dědictví.