Je výjimečně nadanou matematičkou, ztělesněním odhodlání, trpělivosti a tvrdé práce. Po celý život čelí diskriminaci a její zásluhy jsou dlouhé roky přehlíženy, i přesto se ale stane jednou z průkopnic vesmírného výzkumu a americkou hrdinkou.

Narodí se ve White Sulphur Springs v Západní Virginii jako Creola Katherine Colemanová (1918–2020) a už od útlého věku je jasné, že bude výjimečná. Že bude ženou, která chce počítat. „Počítala jsem všechno,“ vzpomíná v dospělosti.

„Počítala jsem kroky k silnici, kroky do kostela, talíře a příbory, které jsem umývala. Všechno, co se dá spočítat, jsem počítala.“ Její nadání se projeví i ve škole, kde se stane výbornou studentkou.

Jako Afroameričanka to ale nemá jednoduché – rasová segregace jí neumožní nástup na místní střední školu.

Nejlepší z nejlepších

Otec je však odhodlaný dopřát své nadané dceři vzdělání, a tak ji zapíše na školu v téměř 200 km vzdáleném městě Institute.

Tu dokončí ve 14 letech a nastoupí na univerzitu West Virginia State College, kde její láska k matematice ještě zesílí – všechny předměty z oboru matematiky dokončí během prvního ročníku a doktor William Waldron Schieffelin Claytor (1908–1967) pro ni musí na míru vytvářet nové.

Promoce se dočká v 18 letech, obdrží titul z matematiky a francouzštiny, začne učit, a k tomu sama pokračuje ve studiu.

Osudový inzerát

V roce 1939 se seznámí s učitelem chemie Jamesem Francisem Goblem (1913–1956), otěhotní a školu opustí, aby se mohla starat o rodinu. Po Gobleově smrti se znovu provdá, a to za Jamese Johnsona, se kterým zůstane dalších 60 let.

Životní zlom ji čeká roku 1952, kdy se dozví, že organizace NACA (předchůdkyně NASA) do svých řad hledá afroamerické ženy. Následující rok nastoupí do týmu, který má za úkol počítat složité rovnice, protože výkonné počítače zatím neexistují. K ruce má přitom jen logaritmické pravítko a milimetrový papír.

Posouvá hranice

„Nikdy jsem nechyběla, nikdy jsem nezůstala doma a předstírala nemoc nebo něco podobného. Můj úkol byl najít řešení problémů a já jsem dělala maximum, abych odpovědi našla,“ vzpomíná na své odhodlání.

O pět let později je Katherine dočasně přeložena výzkumnému týmu složeného ze samých mužů bílé pleti, kde má pomáhat s výpočty aerodynamických sil letadel. I přes rasovou bariéru díky svému neobyčejnému mozku v týmu zůstane a přepíše historii.

Lidský počítač NASA

V roce 1961 vypočítá dráhu letu prvního amerického astronauta ve vesmíru Alana Sheparda (1923–1998). O rok později dostane v lodi Friendship 7 prvního Američana na oběžnou dráhu Země.

Když technici chystají jeho let, odmítne se John Glenn (1921–2016) spolehnout na výpočty počítače a vyžádá si Katherine, aby vše přepočítala. „Až ona řekne, že jsou v pořádku, můžu letět,“ prohlásí.

Další skvělý výkon podá roku 1969, kdy vypočítá dráhu letu Apollo 11, který postaví Neila Armstronga (1930–2012) a Buzze Aldrina (*1930) na Měsíc.

Hrdinka v zákulisí

V následujícím roce pomůže dostat zpět na Zemi astronauty Apolla 13, které se potýká s poruchami. Kromě toho během své kariéry publikuje více než 20 vědeckých prací. Pro NASA pracuje do roku 1986, za celou tu dobu se však nedočká žádného většího uznání.

To se změní až v listopadu 2015, kdy se jí dostane rovnou té nejvyšší možné pocty – Prezidentské medaile svobody od Baracka Obamy (*1961).

Katherine opouští svět v únoru letošního roku, přesto už navždy zůstane jednou z nejinspirativnějších osobností světových dějin.