Ještě tisíce let předtím, než vznikne britské Stonehenge, egyptské pyramidy a další monumentální díla, která nám dodnes vyráží dech, kmitají již stavitelé na území dnešního Turecka…
Ve světě panuje doba kamenná, lidé se živí převážně lovem a sběrem, ovšem tito šikulové už zvládnout vytvořit komplex obřích kamenných kruhů o průměru až 20 metrů, doplněných pětimetrovými pilíři do tvaru písmene T.
Neolitický chrám Göbekli Tepe je objeven v 90. letech minulého století a po určení stáří na nejméně 11 000 let je označen nejstarším známých svatostánkem na světě! Jak ho mohli vůbec lidé tehdy postavit tak dokonale?
Přesnost není náhoda
Tajemství tureckého skvostu leží archeologům v hlavách v podstatě bez přestání a snaží se schopnostem pravěkých stavitelů přijít na kloub. A myslí si, že monumentální dílo vznikalo dlouho, nejspíš každá část odděleně a v jiné době.
Ovšem když nyní archeologové z univerzity v Tel Avivu podrobí chrám analýze ve speciálním počítačovém programu, zjistí, že není nijak „nastavovaný“, ale vychází z jednotného architektonického projektu.
Prostor je podřízen určité hierarchii, a především pak středy tří hlavních areálů, označených jako B, C a D, tvoří rovnostranný trojúhelník! Tak dokonalý, že prý se o náhodu rozhodně nejedná!
Co to tedy znamená? Třeba že dávno před vynálezem písma jsou již lidé schopni sestavit či načrtnout složitý plán.
A že v době, kdy ještě nemají ani pořádná trvalá obydlí, už oplývají takovými znalosti architektury a geometrie, o nichž jsme doposud neměli tušení.
Lovci, sběrači a tajnůstkáři
Chrám Göbekli Tepe se dlouhá tisíciletí ukrývá pod kopcem nedaleko tureckého města Urfa. Až v roce 1994 ho pro svět objeví německý archeolog Klaus Schmidt (1953-2014).
V oblasti nejsou nalezena žádná svědectví o zemědělství, proto se předpokládá, že komplex vytvořili před 11 000 až 11 500 let „obyčejní“ lovci a sběrači.
Nové poznatky ale naznačují, že kvůli nutnosti organizace tak velkého projektu již tehdy mezi nimi musela být určitá hierarchie.
Doposud jsou z komplexu odkryty čtyři kamenné kruhy, ovšem podle vědců se jich možná ještě dvacet ukrývá v zemi. Ty nejpřekvapivější poznatky o schopnostech pravěkých inženýrů nás tedy možná teprve čekají.
