„Nemám to město rád. Není hezké a lidé jsou tu moc liberální,“ myslí si nacistický vůdce Adolf Hitler o Berlíně. Jako říšskému kancléři mu ale nic nebrání v tom, aby německou metropoli přeměnil k obrazu svému…

Německý vůdce Adolf Hitler (1889–1945) se do toho také s chutí pustí. Vytvořit z Berlína Germanii, nové město nacistické třetí říše, dostává za úkol jeho dvorní architekt Albert Speer (1905–1981).

Plány se mu ovšem nakonec uskutečnit nepodaří. Z Berlína zbude v roce 1945 jen hromada sutin. Po roce 1936 Hitler při osobní schůzce s Albertem Speerem poznamená, že má pro něj největší architektonickou zakázku.

Svěří se mu se svými plány vybudovat z Berlína reprezentativní metropoli, kde nebudou chybět velkolepé mramorové paláce, obrovské prostory vhodné pro pořádání vojenských přehlídek a také široké zelené bulváry.

Peníze nehrají roli

„Pařížský Champs Elysées se jim nevyrovná,“ líčí svou představu. Speer krátce poté začíná pracovat na prvních návrzích podle vůdcových pokynů. „Berlín bude srovnatelný s metropolemi starých Egypťanů, Babyloňanů či Římanů,“ slibuje Hitler Němcům.

„Co bude vedle nich znamenat Paříž či Londýn?!“ dodává sebevědomě. Jeho představami nemůže nic otřást. Vůdce, který neuspěl jako malíř, se už od mládí zajímá také o architekturu. Zásobuje proto Speera svými vlastními nápady. Chce přestavět celé město.

Nová Germanie se má zrodit podél severojižní osy města. Na kolik milionů stavby přijdou, je nepodstatné.

Dvorana pro 180 000 lidí

Speer připraví pod Hitlerovou taktovkou monstrózní návrhy. Jeho 320 metrů vysoká Grosse Halle (Velká dvorana) s kupolí má pojmout 180 000 návštěvníků.

Stát bude na místě někdejšího Říšského sněmu, poškozeného požárem v roce 1933. Hitler se inspiruje ve starém Římě.

„Grosse Halle měla být obdobou římského Pantheonu, ale pětkrát vyšší a šestnáctkrát rozlehlejší,“ uvádí současný britský kritik architektury Jonathan Glancey. Na vrcholu kupole chce vůdce umístit německou orlici usazenou na zeměkouli.

Jako symbol své světovlády. Od Velké dvorany má vést takzvaná Velká alej, třída dlouhá 5000 metrů a široká 125 metrů, lemovaná mramorovými paláci. V jednom místě nad ní architekt vztyčí vítězný oblouk dvakrát větší než ten v Paříži.

Chybí kámen i pracovní síly

Problém ovšem je, že chybí nejenom kámen, ale i zdatné pracovní síly. Z vůdcovy vize nového města proto nakonec do dnešních dnů zbývá pouze 12 650 tun vážící a 30 metrů vysoký betonový válec na jižním okraji Berlína.

Speer ho vybuduje v roce 1941 a slouží mu jako test, jestli vůbec podloží unesou plánovaný 117 metrů vysoký a 170 metrů široký Vítězný oblouk. Podmínkou architektů je, že nesmí klesnout o více než šest centimetrů, ovšem nakonec se hne o 19,5 centimetrů.

Proto kdyby se ohromnou stavbu podařilo postavit, bylo by nezbytné vybudovat mohutné základy, jinak by spadl.