Dříve nám stres umožňoval přežít. Dnes ho pociťujeme hlavně tehdy, když se na nás valí množství úkolů, které máme pocit, že nemůžeme zvládnout. Představíme vám 17 dobrých důvodů, proč byste se stresu měli vyhýbat!
Zajímavosti:
V pravěku stres zvyšoval šance na přežití. Podle hesla „bojuj, nebo uteč“ připravoval tělo na mimořádně zátěžovou situaci.
Při stresu produkuje lidské tělo zvýšené množství hormonů kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Ty zapříčiňují zrychlení srdečního tepu a dýchání, napětí svalů, zvýšené pocení a pocit vybuzenosti.
Stres zároveň zpomaluje normální funkce těla, jako jsou zažívání nebo práce imunitního systému.
Dokonce i některé životní situace vnímané jako pozitivní mohou zvyšovat stres. Patří k nim například narození dítěte, svatba, stěhování nebo povýšení v práci. Proč?
Všechny znamenají změnu, vyžadují zvýšené úsilí, přinášejí novou odpovědnost a je třeba si na ně zvyknout. Zároveň značí krok do neznáma.
Co pomáhá proti stresu? Pravidelný pohyb, snížení konzumace alkoholu, kofeinu a léků, zdravá strava, čas jen pro sebe, stanovování si priorit, správné dýchání a relaxace, možnost mít si s kým promluvit, možnost věnovat se koníčkům.
Jaké má stres účinky na tělo?
Bolest hlavy Zvýšená úroveň stresu bývá spojena s častější bolestí hlavy.
Ztráta vlasů Studie provedená na dvojčatech prokázala souvislost mezi větší mírou stresu a řídnutím či vypadáváním vlasů.
Paměť Chronický stres způsobuje výpadky paměti.
Nespavost Stresující pracovní prostředí může přivodit problémy se spánkem.
Riziko infarktu Studie provedená na 200 000 zaměstnancích napříč celou Evropou ukázala, že u těch se stresujícím zaměstnáním je až o 23 % vyšší riziko infarktu.
Stres zdvojnásobuje pravděpodobnost rozvoje astmatu, jak ukázala studie realizovaná na asi 5000 dospělých.Zvýšená chuť na sladké a tučné Vyšší úroveň stresového hormonu kortizolu vede k větší touze po kalorickém jídle.
Zažívání Vlivem stresu může dojít k narušení rovnováhy mezi mikroorganismy obývajícími naše trávicí ústrojí. To má pak za následek vznik nejrůznějších problémů se zažíváním.
Ukládání tuku v oblasti břicha Zvýšená produkce stresového hormonu kortizolu kůrou nadledvin má na svědomí intenzivnější ukládání tuku v oblasti břicha, a to dokonce i u jinak štíhlých jedinců.
Sexuální apetit Hormon kortizol, vylučovaný naším tělem při stresu, omezuje sexuální touhu a vzrušení.
Krevní tlak Stres způsobuje vyšší krevní tlak, což může mít za následek vznik řady zdravotních problémů (včetně onemocnění srdce).
Vyčerpání Chronický stres snižuje množství pohlavních hormonů a v konečném důsledku také schopnost těla produkovat stresové hormony. To vede k celkovému vyčerpání, neschopnosti zvládat stres a zhoršení imunity.
Stárnutí Dlouhodobý stres zapříčiňuje zkracování telomer (tj. koncových částí chromozomů, které chrání DNA před degenerací). Tím dochází k poškozování buněk a k projevům předčasného stárnutí.
Imunitní systém Opakovaně bylo prokázáno, že stres snižuje imunitu. Ukazuje se však, že rozhodující vliv na obranyschopnost našeho organismu má délka trvání stresu než jeho závažnost.