Válčení má muž, který nikdy neabsolvuje jedinou hereckou lekci, doslova v rodině. Oba jeho dědečkové prolévají krev ve válce Severu proti Jihu, otec zase slouží vlasti během španělsko-americké války i první světové.
Není divu, že jakmile přijde další válka, nemůže se James Stewart (1908 – 1997) dočkat, až bude kráčet ve stopách svých chrabrých příbuzných. Udělá jedinou změnu. Zatímco oni válčili na zemi jako členové pěchoty, on míří výš. Chce se stát letcem.
Jenže v armádě ho zprvu nechtějí. Na službu ve vzdušných silách je moc velké vyžle. Neobměkčí je ani aura čerstvého držitelé zlaté oscarové sošky.
Tak pro jednou…
A tak si Stewart zaplatí osobního trenéra a zkusí to znovu. Kilogramů má sice o něco víc, na přijetí to ale pořád nestačí. Nebýt toho, že přesvědčí kontrolního úředníka, aby pro jednou přivřel oči, uniformu by nikdy neoblékl. Takhle se v březnu 1941 stane první velkou americkou filmovou hvězdou v armádě.
Pusťte mě do akce!
Stewartovy představy o službě vlasti se ovšem diametrálně rozcházejí s úmysly jeho nadřízených. Zatímco herec touží po tvrdých bitvách v oblacích, zvlášť potom, co si Japonci smlsnou na Pearl Harboru, armáda ho chce využít spíš jako maskota.
A tak místo palby po nepřátelích a shazování bomb na okupovaná území, školí osádky bombardérů a točí náborové filmy.
Konečně…
A na jeho pilotní průkaz s více než 400 nalétanými hodinami sedá prach. Dělá sice, co mu řeknou, při každé příležitosti se ale snaží přesvědčit vedení, aby ho pustilo do akce. Nakonec jejich odpor zlomí a tak se v prosinci 1943 dočká své první bojové mise.
Sprškou bomb tehdy společně s ostatními pocuchá pár německých ponorek v německém Kielu.
Návrat hrdiny
Coby velitel se následně podílí na řadě náletů na průmyslové cíle v Německu, ve Francii nebo Nizozemsku. Pod jeho vedením jdou k zemi továrny v Osnabrücku, Lutzendorfu i chemička v Ludwigshafenu.
Celkem absolvuje 20 bojových misí a než se v létě 1945 vrátí do Ameriky, aby tu znovu nastartoval hereckou kariéru, dotáhne to na plukovníka, ověnčeného medailemi a řády, včetně francouzského válečného kříže.
