Domů     Velký požár Londýna: Starosta vzal raději do zaječích
Velký požár Londýna: Starosta vzal raději do zaječích
13.8.2017

Královský pekař Thomas Farynor má v noci z 1. na 2. září 1666 neklidné spaní. Krátce po půlnoci ho probouzí nepříjemný štiplavý zápach kouře. Jen co zcela procitne ze snu, je mu okamžitě jasné, která uhodila. Jeho dům na Pudding Lane v centru Londýna stravují ničivé plameny!

„Honem, musíme odsud,“ budí svoji rodinu, která spí v patře. Schodiště však už je v jednom ohni. Jediná úniková cesta vede přes střechu do sousedního domu. Celá pekařova rodina se tak zachrání. Až na služku, která v přízemí domu nedokázala včas uniknout plamenům.

Osudová ignorance

Ještě té noci roznáší silný jihovýchodní vítr požár do dalších koutů města. Londýn je ve 2. polovině 17. století pro plameny snadnou kořistí. Úzké uličky s dřevěnými domy, namačkanými těsně na sebe, představují ideální prostředí pro šíření ohně.

„V Londýně je obrovské riziko vzniku požáru,“ uvědomuje si dobře i sám král Karel II. (1630–1685). Už v roce 1661 vydal nařízení, jak by měly vypadat domy v londýnských ulicích. Lidé ho ale vesměs ignorovali.

reklama

Nepomohlo ani vyhrožování žalářem pro nezodpovědné stavitele o čtyři roky později. Teď lidé sklízejí, co zaseli…

Snahy o uhašení ohně však připomínají boj s větrnými mlýny. V průběhu dopoledne 2. září 1666 už lidi přestávají hasit a veškeré úsilí soustřeďují k tomu, aby zachránili alespoň nějaký majetek.

„Nazí, zahalení jen do dek,“ popisuje útěk davů z centra města očitý svědek. Ceny za pronájem povozů či lodí se rázem šplhají do astronomických výšek.

Král osobně hasí

Smutnou roli v celé tragédii sehrává londýnský starosta sir Thomas Bloodworth (1620–1682). Na povrch vyplouvá jeho naprostá neschopnost. Nedokáže včas vydat rozkazy, aby byly zbořeny některé domy, čímž by se zabránilo dalšímu šíření plamenů.

Když to zjišťuje král Karel II., soptí vzteky. Za starostou vysílá s jasnými pokyny věrného úředníka Samuela Pepyse (1633–1703), jenže ten Bloodwortha zastihne na pokraji infarktu. „Byl jako umdlévající žena,“ vzpomíná Pepys.

Na druhý den už po starostovi není ani stopy. Zřejmě vzal raději do zaječích. Organizace záchranných prací se osobně ujímá Karel II. společně se svým bratrem Jakubem, vévodou z Yorku (1633–1701).

Ať se snaží sebevíc a král osobně hasí, plameny nad nimi stále vítězí. Přeskakují až do vzdálenosti 30 metrů. Odpoledne 3. září 1666 pohlcují domy londýnských bankéřů na Lombard Street.

O den později jim za oběť padá katedrála svatého Pavla, o jejíž nezničitelnosti byla přesvědčena řada Londýňanů, kteří si do jejích útrob ukryli před ohněm své cennosti.

Vítr se uklidňuje až v úterý 4. září 1666 večer. Hašení konečně začíná mít efekt.

Podezřele málo mrtvých

„To není možné, aby tak rozsáhlý požár vznikl pouze náhodou,“ rozumují Londýňané, zatímco jejich domovy ničí oheň. Anglie v té době válčí s Holanďany, které podporují Francouzi. Viník je tedy jasný – Londýn zapálili cizí agenti.

Na každého, kdo hovoří jiným jazykem nebo je jen prostě podezřelý, se pořádají hony. Nevinní jsou lynčováni. Zlobě lůzy nedokáže zabránit ani vévoda z Yorku.

Plameny v konečném důsledku pohltily více než 13 000 domů a připravily o střechu nad hlavou 70 000 z 80 000 obyvatel londýnského centra. Kdyby mělo dojít na vyčíslení škod, jsou odhadovány na miliardu dnešních liber. Lidské životy však nic nenahradí.

Doboví kronikáři ale hovoří o tom, že při požáru Londýna přišly o život pouze čtyři osoby. Proti tomu se současní historikové bouří. Poukazují na to, že svědkové vypovídali o zápachu spáleného lidského masa. Žár byl zřejmě tak silný, že řadu těl spálil zcela na popel…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz