Po dlouhou dobu byla funkce slepého střeva – výběžku a okrajové části tlustého střeva – jednou z největších záhad lidského těla. Většina lidí si ho ostatně spojuje pouze s bolestivým zánětem a všeobecně se předpokládá, že nemá žádný význam. Je tomu ale opravdu tak?

Vypadá jako červ, s tlustým střevem je propojeno v podstatě zbytečně a evoluce ho v budoucnu postupně pošle definitivně do zapomnění. Takový názor panuje po desetiletí ohledně slepého střeva.

Tento podivný střevní výběžek tak platí za zbytečný orgán, který přináší akorát problémy. Když se zanítí nebo praskne, může člověka dokonce ohrozit na životě.

Přitom v minulosti bylo slepé střevo patrně důležité – zřejmě pomáhalo v trávení převážně rostlinné a často hůře stravitelné potravy. Když ale v jídelníčku začalo přibývat masa, apendix byl využíván stále méně, až zakrněl a jeho funkce zmizela. Co když ale nějaký význam navzdory své nelichotivé pověsti stále má?

Domeček pro hodné bakterie?

V posledních letech proběhl jeden z největších výzkumů na téma slepé střevo a jeho závěry přinesly nečekaný poznatek. Slepé střevo může mít v těle stále poměrně významnou úlohu.

Biologové hovoří o tom, že v trávicím systému produkuje a ukládá mikroby, které jsou nezbytné pro zdravou střevní mikroflóru. S trochou nadsázky lze říci, že slepé střevo slouží podle výzkumníků jako jakýsi úkryt pro potřebné bakterie.

Když jsou přátelští mikrobi z těla kvůli nemoci nebo antibiotické léčbě odplavováni, uvolní slepé střevo tyto své „zásoby“, čímž dojde k rychlejšímu nastolení rovnováhy a posílení celkové imunity. Jenže všechno má i své proti.

Jiný výzkum totiž přišel s tvrzením, že slepé střevo pro změnu negativně ovlivňuje riziko výskytu Parkinsonovy choroby ve vyšším věku. Proč se to děje, se ale zatím neví.