Těžko říci, kdo byl větší cvok – jestli císař Nero, nebo jeho rudovlasá milenka. Každopádně mu popletla hlavu natolik, že se s ní oženil, a pak se ti dva předháněli, kdo z nich bude při likvidování nepřátel krutější a zvrácenější.

Jeho celé jméno znělo Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus, žil v letech 37 až 68 našeho letopočtu a podle jeho současníků to byl opravdu blázen. On sám se ale viděl jako moudrý vladař, který netouží po válkách.

Chtěl se proslavit především jako umělec a na počátku svého panování měl docela dobře našlápnuto ke kariéře laskavého císaře. Však měl také učitele, kterého mu mohl leckdo závidět. Od dvanácti let jej vychovával Seneca (4 př n. l.–65), a pokud bylo v Neronovi vůbec něco dobrého, vděčil za to právě jemu.

Chtěla se stát římskou císařovnou

Jenže Nero se brzy vymkl jakékoli kontrole a už neposlouchal ani svou matku, obávanou Agrippinu (15-59). Když se mu někdo znelíbil, donutil jej k sebevraždě, takže protivníků kvapem ubývalo.

Není divu, že se našlo jen málo lidí, kteří jej obdivovali, ovšem jedna výjimka by tu byla. Jmenovala se Poppaea Sabina (30–65) a ani ona rozhodně nebyla žádný svatoušek.

Když zatoužila po Neronovi, byla už podruhé vdaná, což jí ale v nejmenším nevadilo. Dokázala přesvědčit císaře, že je mu jeho manželka Octavia (39/40–62) nevěrná, a on ji za trest poslal do vyhnanství. Jenže Poppaee to nestačilo.

Chtěla se stát císařovnou a v cestě jí stála právě Agrippina, z které měl Nero až panický strach.

Vypukly hotové orgie

Náročná milenka nutila císaře, aby se panovačné matky zbavil jednou pro vždy. Najatí vrazi byli ale úspěšní až na třetí pokus, v roce 59 našeho letopočtu.

Pak vypukly hotové orgie nemravnosti a dalších podezřelých úmrtí v císařově bezprostředním okolí rychle přibývalo. Octavia sešla z tohoto světa násilnou smrtí a „její hlava byla odříznuta a na stříbrném podnose odvezena do města a Poppaea se na ni podívala“.

Alespoň tak hovoří dobové prameny. Už dvanáct dnů nato byla slavná svatba, po které mladá manželka neustále naléhala na císaře, aby se „konečně začal chovat jako chlap“.

Přesvědčila Nerona, aby obvinil Senecu z účasti na spiknutí, a ten si pak musel podřezat žíly.

Jejich dcerka brzy zemřela

Po požáru Říma to měla být právě Poppaea, kdo navedl císaře k útokům na křesťany. V té době se už předháněla s Neronem, kdo vymyslí krutější popravu. Také porodila císaři dcerku Augustu, která ale po několika měsících zemřela.

Jen krátce nato císařovna otěhotněla znovu, což se jí stalo osudným. Manželé se prý pohádali a Nero měl kopnout svou těhotnou manželku do břicha. Ta pak na následky potratu zemřela.

Zdrcený císař donutil senát, aby Poppaee přiřkl božský status, a jeho další milenka jí byla až nápadně podobná. Někteří vědci se ale domnívají, že se tyto události mohly odehrát trochu jinak. Poppaea měla zemřít při porodu a Nerona jeho nepřátelé obvinili z vraždy.

Jaký umělec to ve mně hyne!

Nero měl tolik nepřítel, že se tato historka velmi rychle ujala. Nakonec se i okolo něj začala stahovat smyčka, takže mu ta hrstka věrných přátel, která mu ještě zbyla, radila jako jediné čestné východisko sebevraždu.

Nero si proto nechal vykopat hrob a při hloubení neustále bědoval: „Jaký to umělec ve mně hyne!“ S pomocí svého přítele si vrazil dýku do hrdla a k úlevě svých poddaných konečně zemřel. Zda k jeho pádu přispěla i Poppaea, to dodnes nevíme.

Jisté je jen to, že si se svým milencem a později i manželem vůbec nezadala. Byla stejně krutá a šílená jako on, a kdyby nezemřela při potratu či porodu, jistě by se i ona stala obětí vražedného atentátu.