Manželka karlštejnského purkrabího zažívá nevýslovná muka pomalé smrti hladem. S nenávistí si vzpomene na svého soudce nejvyššího královského hofmistra Vojtěcha z Pernštejna. „Svolávám na tvou hlavu strašlivou kletbu.
Vezmu tě sebou do hrobu,“ slibuje zoufalá žena. Velmož umírá necelé dva dny po ní. Naplnilo se snad prokletí?
Ještě dlouho před tím, než začala v Uhrách řádit krvavá Čachtická paní, zmocnilo se prý vražedné šílenství jedné ženy v českém království.
Podle dobových záznamů šlo o urozenou Kateřinu z Komárova († 1534), manželku karlštejnského purkrabího Jana Bechyně z Lažan († 1547).
Její trýznění děveček i sluhů prý nedalo spát knězi a proslulému kronikáři Václavu Hájkovi z Libočan († 1553), který proti ní vznesl obžalobu. Jakých hrůzných činů se manželka váženého muže údajně dopustila?
Ukrutná vražednice
Roku 1533 začíná proces s paní Kateřinou. Na žádost žalobce se dostaví asi sedmnáct svědků. Ti však zpočátku vypovídají ve prospěch šlechtičny. O žádném vraždění a mučení nic nevíme, tvrdí.
Vše změní až výpověď kožešníka Prokopa zvaného Papež z Nového Města pražského. „Toho jsem si vědom, že paní Kateřina k smrti utloukla na schodech pohrabáčem mou sestru Kateřinu z Právovic z Dušník,“ tvrdí.
Rázem si i další svědkové dodají odvahy a vypráví o tom, jak manželka purkrabího řezala oběti nožem a do ran jim sypala sůl, jiným strhávala pruhy z kůže ze zad a další polévala vroucím máslem. Zprvu sebevědomá šlechtična ztrácí půdu pod nohama.
Údajně uplatí několik služebníků, kteří pak před soudem vypovídají o „hodné a laskavé paní.“ Avšak tímto se nedají členové soudního tribunálu obalamutit a nakonec se Kateřina z Komárova pod tíhou obvinění přizná ke čtrnácti vraždám. Jak bude za své činy potrestána?
Neobvykle přísný trest
Na poslední zasedání soudu přijíždí i sám nejvyšší královský hofmistr Vojtěch z Pernštejna († 1534). Ten nakonec odsoudí šlechtičnu k pomalé smrti hladem v pražské věži Mikulka.
Přísností trestu je leckdo zaskočen, neboť u osob urozeného stavu se většinou soudci chovali shovívavě. Nicméně před vykonáním spravedlnosti již Kateřinu nic nezachrání.
Dvacátého sedmého února 1534 je purkraběnka vsazena do věže, kde je trýzněna hladem, dokud 15. března nevydechne naposledy. Dokonce si prý z hladu okouše vlastní prsty. Právě v zoufalství nad svým osudem údajně Kateřina z Komárova sešle kletbu na svého soudce. Dočká se duch vražednice své pomsty?
Podezřelá smrt Vojtěcha z Pernštejna
„Kletba karlštejnské bestie se naplnila,“ říkají lidé, když se sedmnáctého března nad Pardubicemi rozezní zvony oznamující smrt českého velmože. Je jenom náhodou, že Vojtěch z Pernštejna umírá tak záhy po odsouzené?
Pravdou je, že si již delší dobu stěžoval na zdravotní obtíže. Proč je však navzdory tehdejším zvyklostem pohřben ve velkém spěchu?
Někteří historikové se domnívají, že královský hofmistr zemřel na chorobu, která mu zohyzdila obličej, například kožní tuberkulózu, a proto ho nenechali příbuzní vystavit. Jiní se domnívají, že šlechtic mohl být otráven.
Kdo ho však otrávil a proč by nebylo podezřelé úmrtí vyšetřováno? Pomstil se Vojtěchovi za rozsudek rozzuřený Kateřinin manžel Jan Bechyně? Vyloučena prý není ani možnost, že se konkurenta zbavil Ferdinand I. Habsburský (†1564).
O Vojtěchovi se totiž uvažovalo jako o možném kandidátovi na český trůn. Obával se habsburský panovník, že by vliv představitele mocného českého rodu mohl ohrozit jeho postavení českého krále, a proto ho nechal odstranit?
