Domů     Kam kráčí ruský vesmírný program? Odpověď vás překvapí!
Kam kráčí ruský vesmírný program? Odpověď vás překvapí!
25.3.2016

Seznam kosmických velmocí má již nějakou dobu čtyři základní položky: Evropu, USA, Čína a Rusko. Jenže ta posledně jmenovaná má již nějakou dobu se svým vesmírným programem nemalé starosti.

reklama

„Rusko by mělo usilovat o vybudování velké základny na Měsíci, díky níž by mohlo získat náskok před svými kosmickými konkurenty.

Je to prestižní politický úkol,“ prohlásil v roce 2012 ruský vicepremiér odpovědný za kosmický výzkum Dmitrij Rogozin s tím, že lunární báze by mohla stát v polovině dvacátých let.

Ruská oficiální místa dokonce hovořila i o letu k Marsu a o dalších ambiciózních projektech. Po čtyřech letech lze konstatovat, že všechny tyto velkolepé plány byly uloženy k ledu.

Kosmický výzkum byl výkladní skříní sovětského režimu. V roce 1957 Sověti jako první vyslali do kosmu družici, o rok později pak psa Lajku. V roce 1961 obkroužil Zemi v kabině kosmické lodi Vostok 1 Jurij Gagarin.

reklama

Tím ovšem výčet sovětských úspěchů nekončil. Primát drží i ve vyslání vícečlenné posádky do kosmu nebo ve výstupu člověka do volného prostoru.

I první žena, která se podívala do vesmíru, měla sovětské občanství. Sovětská mašina sice měla ostrý start, postupem času však v prestižním souboji začala ztrácet dech. Těžko stravitelným soustem pro ni byla porážka v závodě o Měsíc.

Místo rudé vlajky se srpem a kladivem na zemském souputníkovi zavlál prapor s hvězdy a pruhy.

Technologické zaostávání, které se projevovalo zvláště v kybernetice, která byla v době Stalinovy hrůzovlády označena za buržoazní pavědu, se muselo někde promítnout.

To však neznamená, že by si Sovětský svaz a po jeho rozpadu Rusko neudrželo status kosmické velmoci. Bez raket Sojuz či kosmické stanice Mir si dějiny kosmonautiky nelze představit.

Právě na rakety Sojuz spoléhá mezinárodní kosmická stanice ISS. Avšak rozdíl mezi Ruskem a jeho občasným spolupracovníkem avšak častějším konkurentem USA se stále více prohluboval. Od roku 2012 Rusko s ocelovou pravidelností každý rok zaznamenalo nejméně jednu ztrátu rakety či družice.

Začaly selhávat jinak do té doby velmi spolehlivé nosné rakety Proton. V dubnu 2015 postihla ruský kosmický program ztráta lodi Progress, která mířila k mezinárodní kosmické stanici ISS. Stroj za 30 milionů dolarů tehdy shořel nad Tichým oceánem.

O měsíc později se nad Sibiří zřítila další raketa. Do těchto problémů vstupuje i všudypřítomná korupce, která v Rusku dosahuje nebývalých rozměrů. Ta se projevila zejména na stavbě nového kosmodromu Vostočnyj.

Z financí na něj vyčleněných mizely miliony rublů a stavba nabrala nemalé zpoždění. Podle informací z ruských justičních kruhů budou soudy v souvislosti se stavbou kosmodromu projednávat nejméně dvacet trestních kauz. Kosmodrom by snad měl být zprovozněn letos.

Při hledání příčin problémů v ruském kosmickém programu je však třeba jít více do hloubky. Především se z něj vytratila prestiž, jakou měl v dobách Sovětského svazu. Současným inženýrům a technologům se otevírají lukrativnější možnosti, jak prodat svou práci.

Rusy obecně trápí nedostatek zkušených a odborně zdatných pracovníků.

Z kosmického programu dobrovolně odcházejí i někteří zkušení kosmonauti, například Jurij Lončakov, který ve vesmíru strávil 200 dní. Rusku se navíc nedostává peněz, zejména kvůli propadu cen ropy a také kvůli sankcím uvaleným na Moskvu po její okupaci Krymu.

Rovněž propad rublu vůči západním měnám je velmi citelný. Pro Rusy je to o to nepříjemnější, že tři čtvrtiny komponentů pro kosmický průmysl musí nakupovat v zahraničí.

Ruské ministerstvo financí již připustilo, že koncem letošního roku by rezervní fondy zřízené v lepších časech mohly být zcela vyčerpány. Jednou z oblastí, kde se šetří, je i kosmonautika.

Podle dosavadních plánů měl kosmický program dostat ze státní pokladny během příštích deseti let částku dvou bilionů rublů (téměř 720 miliard Kč). Nyní je jasné, že se tato částka sníží přinejmenším o třetinu.

Počátkem loňského roku se také výrazně snížil rozpočet na vývoj nové supertěžké nosné rakety.

Nakonec i vicepremiér Rogozin zařadil zpátečku a koncem loňského roku prohlásil, že vesmírné ambice Ruska jsou zbytečně přehnané, zejména pak ty, které se týkají Měsíce.

„Nikdo si nedovede představit, jak by se v těchto podmínkách realizoval tak nákladný projekt, jako je dopravení lidské posádky na Měsíc.

Ať to označíme za zrušení nebo odklad, je jasné, že dobytí Měsíce se nekoná,“ napsal deník Izvestija. Problémy v ruském kosmickém programu nakonec odnesla i samotná agentura Roskosmos.

Její zrušení a nahrazení novou organizací nařídil svým výnosem ruský prezident Vladimir Putin. Zda se tímto krokem odstraní korupce a také přebujelá byrokracie, ukáže teprve budoucnost. Zatím Rusové shánějí peníze kde se dá.

Kromě toho, že jim Američané a Evropané platí za starty Sojuzů k ISS, rozjíždějí i nový program vesmírné turistiky.

Projekt nese název KosmoKurs a první výpravy do výše 200 kilometrů, kde zájemce, který zaplatí řvrt milionu dolarů, stráví pět minut, má nabízet v roce 2020. Každopádně, meziplanetární výzkum východní mocnosti ustrnul na mrtvém bodě.

Od chvíle, kdy sonda Fobos-Grunt v lednu 2012 místo nabrání kursu k Marsu shořela v zemské atmosféře, Rusko podobnou misi neuskutečnilo. Výjimku tvoří projekt ExoMars startující letos, kde ovšem vůdčí roli hraje Evropská kosmická agentura.

reklama
Foto: CNN, wikimedia, ESA, Roskosmos, jootix.com
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
lifestyle
Proč mají ženy menší kapsy než muži?
Zkuste si dát mobil do kapsy dámských džín. Pokud se tam vůbec vejde, gratulujeme, právě jste absolvovali malý módní experiment. Zatímco pánské kapsy bez potíží spolknou telefon, peněženku, klíče a občas ještě něco, co muž vůbec nepotřebuje, dámská kapsa často zvládne maximálně rtěnku. Přitom ženy kdysi nosily kapsy, do kterých se vešly překvapivě velké poklady. […]
Legíny? Nejdřív chrání mužské nohy
Dnes jsou legíny skoro synonymem pro dámské sportovní oblečení, jógu, běhání a občas také pro odvážný nákup, při kterém si člověk až doma uvědomí, že látka je poněkud průsvitnější, než sliboval obchodní popisek. Jenže jejich dávní předchůdci mají překvapivě mužskou minulost. Muži si těsné nohavice oblékají dávno předtím, než svět zná fitness centra, elastan nebo […]
Příběh nákupní tašky: Které z nich je letos 100 let?
Pojďte s námi na nákup. Chodit nebudeme po obchodech, ale napříč staletími! A co budeme nakupovat? To teď není podstatné. Zajímat nás bude něco jiného – v čem to odneseme domů? Ve starověku samozřejmě nevyrazíme do supermarketu, ale na tržnici. A s sebou si vezmeme… proutěný košík! Vyrobený může být z papyru, palmových listů nebo […]
Papírový kelímek: Malý vynález, který vyhlásil válku bacilům
Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval. Píše se rok 1907 a americký vynálezce Lawrence […]
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz