Tu vás zabolí, tam vám loupne? Máte náladu pod psa, a kdyby někdo změřil vaši využitelnou energii, ukazatel by praskl zápornými hodnotami? Tak to jste cílovou skupinou barevné terapie!

Jedni si ji nemohou vynachválit, druzí poukazují na absenci důkazů, že by mohla fungovat. Není se co divit, že jí vědci dají razítko pseudovědy…

Perský filosof, lékař a polyhistor Avicenna (980–1037) má jasno již v dobách středověku: Funguje to. Vypracuje tabulku, která spojuje barvy s teplotou a fyzickým stavem.

„Červená barva podporuje proudění krve, modrá či bílá ochlazují, žlutá zlepšuje bolest svalů a pomáhá hojení zánětů,“ poznamená. Od těch dob se mnoho nezmění. I dnešní chromoterapeuti věří, že pomocí barevného světla vyrovnají vaši energii a mohou léčit.

Modrá pro kila dolů

Trápí vás astma, nemoci kůže či revma? Tak to je pro vás vhodné červené světlo. Žluté dodá optimismu, oranžové bojuje s depresí a problémy s játry, ledvinami, ženskou plodností, či křečemi. Modrá podporuje koncentraci, tiší bolesti a pomáhá při hubnutí!

Zelená potlačuje nespavosti a snižuje tlak. Využívají se i purpurová, fialová a tyrkysová. Dobrá zpráva je, že barevná terapie vám neuškodí. Horší zpráva je, že neexistuje vědecký důkaz, jak by vám pomohla.

Přesto existují tisíce lidí, kterým zachránila psychické i fyzické zdraví. „Je to placebo efekt,“ komentují z druhé strany barikády lékaři a vědci.

Rumělkovou? Ne, radši šarlatovou!

15 až 40 minut.

Tolik času stačí strávit na slunci, aby si tělo vychutnalo plnou dávku vitaminu D. A pak je tu fotomedicína, která léčí například alopecii (vypadávání vlasů a ochlupení) a spadá pod ní i optická diagnostika nebo biomodulace, což je nízkoúrovňová laserová terapie „červeným světlem“, či hlavně ženám známé IPL, tedy intenzivní pulzní světlo využívané k omlazení pleti i epilaci.

To a mnohé další se od chromoterapie liší prozkoumanými účinky za určitých okolností. Kde je problém chromoterapie? Výsledky jsou neprůkazné – a chybí i přesné definice. Má-li barva účinkovat, nemělo by se říct, která modrá či červená je nejlepší?

Modrých skleníku jako naseto

Výstřely války Severu proti Jihu dozní a generál Augustus Pleasonton (1808–1894), který velel 10 000 mužům při obraně Filadelfie, je konečně doma.

Vrhne se na zkoumání slunečního světla, respektive „modré vlnové délky“, o které je přesvědčený, že pozitivně působí na savce i rostliny. Založí speciální ovocnářský skleník, ve kterém využije klasické sklo i jemně modré skleněné tabule.

A světe div se, pod namodralým světlem sklízí větší úrodu. Roku 1876 vydá o svých poznatcích publikaci, ze které bude bestseller. Ve Spojených státech roste jeden modrý skleník vedle druhého! Pleasonton tak založí základy moderní chromoterapie.

Největší šarlatán ze všech

V 19. století se barevnými skleněnými filtry „léčí“ kdejaká choroba v čele s meningitidou a zácpou. Druhá bible tohoto oboru vyjde roku 1933 z pera amerického vědce indického původu Dinshaha P. Ghadialiho (1873–1966).

Ten tvrdí, že se mu podařilo v barvách odhalit chemické potence a zjistit jak a proč různé barevné paprsky léčí organismus. „Je to zřejmě největší šarlatán ze všech,“ okomentuje jeho výzkum popularizátor vědy Martin Gardner (1914–2010).

Sluší se dodat, že Ghadialiho profilu dvakrát neprospěje fakt, že je v Seattlu odsouzen na pět let vězení za znásilnění.