Nejdelší válka v dějinách: Trvá neuvěřitelných 781 let

Když se mluví o nejdelší válce, většině lidí se vybaví Stoletá válka. To je ale chyba. Tušíte, který válečný konflikt ve skutečnosti drží toto prvenství? Napovíme. Odehrával se po celá staletí na Pyrenejském poloostrově a trval téměř osm století.

Za nejdelší válku historie je považována reconquista, tedy postupné dobývání Pyrenejského poloostrova křesťanskými státy z rukou muslimských vládců.

V roce 711 připlují k dnešním španělským a portugalským břehům Maurové a obsadí téměř celý Pyrenejský poloostrov. Jejich nadvláda se nelíbí křesťanům, kteří chtějí svoji zemi zpátky. Než se jim podaří ji získat, trvá to opravdu dlouho, celých 781 let.

Bitva u Covadongy. Provolání Pelaya prvním králem Asturie u Covadongy a začátek španělské reconquisty. Foto: Luis de Madrazo (1825–1897)/Creative Commons/Public Domain

Připomíná historické šachy

K prvnímu otevřenému boji dojde roku 722 bitvou u Covadongy, kdy malé křesťanské vojsko zastavuje postup Umajjovského chalífátu, a končí až roku 1492 pádem Granady, poslední muslimské bašty v Evropě. Roku 1492 přichází velký zlom.

Král Ferdinand II. Aragonský (1452‒1516) a královna Isabela I. Kastilská (1451‒1504) spojí své síly a dobydou poslední muslimské město Granadu. Tím Reconquista končí a celý poloostrov se opět dostává pod křesťanskou vládu.

Mezi oběma zmíněnými letopočty se odehrává nekonečná série bitev, povstání, příměří i zrad, která formuje dnešní Španělsko a Portugalsko. Reconquista ale zároveň není jednou souvislou válkou v dnešním smyslu tohoto slova.

Připomíná spíše dlouhé historické šachy, během kterých se střídají období otevřených bojů s desetiletími relativního klidu.

Křesťanská království Kastilie, León, Aragón a Portugalsko postupně rozšiřují své území, zatímco muslimské emiráty slábnou kvůli vnitřním sporům. Náboženství hraje zásadní roli, ale stejně důležité jsou politika, obchod a osobní ambice panovníků.

Střetnutí v rámci bojů během reconquisty. Křesťanští rytíři (vlevo) a Maurové (vpravo) v bitvě u Marrákeše. Foto: Under the patronage of Alfonso X/Creative Commons/public Domain

Rodí se společnost plná nenávisti

Konec reconquisty v roce 1492 je symbolický hned z několika důvodů. Téhož roku Kryštof Kolumbus (1451‒1506) vyráží na cestu do Nového světa a Španělsko se stává evropskou velmocí.

Zároveň ale přichází nucené konverze, vyhnání Židů a muslimů a vznik společnosti poznamenané náboženskou nesnášenlivostí. Nejdelší válka dějin tak nekončí jenom vítězstvím, ale zároveň i hlubokými jizvami. Některé z nich jsou patrné až dodnes.