12. století mění pomalu města k nepoznání. Dřevěné domky zapuštěné do země tak, že část stěn ani nevidíte – polozemnice – jsou k vidění v postranních uličkách, na náměstích ale vyrůstají domy bohatých obchodníků.
Jde o stavitelskou revoluci, vždyť doteď se kámen používal jen na hradby, kostely a kláštery.
Z kamene se začínají stavět hlavně sklepy. A dokonce dvoupodlažní! Fungují jako kryt při častých požárech. Na jejich hašení se musí podílet takřka každý. Kdo zahálí, dostane mastnou pokutu a dokonce může být i vyhnán z města!
Riziko požárů s přibývajícím kamenem hned o stupínek poklesne. Jenže všudypřítomné doškové střechy nakonec stejnak chytnou jedna od druhé…
To je ale vzdoušek…
Kráčíme hlavní třídou na náměstí. Nos se krčí. Ulice z udusané hlíny mají po stranách vyhloubené žlábky, ze kterých se line puch. Kousek nad hlavou skřípne otvíraná okenice a těsně vedle nás šplouchne obsah z nočníku.
V nevábné atmosféře výkalů a domovních splašků zachytíme ještě něco odporného. Rozklad. Na kraji úzké uličky leží zdechlina psa, o kus dál mrtvý kohout. Žádné nařízení, které by říkalo, že se musí odklidit, neexistuje.
Blíže k centru již odpudivý potůček zakrývají dřevěněné desky. Pomáhá to? Ne. Konečně jsme tu. Kdo by hledal na hlavním shromaždišti pod nohama něco jiného, než hlínu, musí si ještě chvilku počkat na druhou polovinu vlády Jana Lucemburského (1296–1346). Roku 1331 totiž vychází nařízení o dláždění městských ulic.

Kam zmizel „náš“ losos?
Stánek vedle stánku a nepřeberné množství zboží. Pokud je nějaké místo středobodem globalizace, tak je to trh. Ke koupi je exotické ovoce a koření, látky z ciziny, ale i běžná drůbež a domácí výpěstky. Stánek s rybami nabízí lososy.
Vypadají obdivuhodně čerstvě. Jistě, v jídelníčku našich předků jde o rutinní potravinu.
Losos ještě na přelomu 19. a 20. století běžně plave v Labi, které jako jediné z našich řek ústí do Atlantiku – a samozřejmě ve všech přítocích, pokud nejsou příliš znečištěné. Tečku za přirozeným výskytem lososa u nás udělají až vodní stavby.
Tou poslední, nejvíce zásadní, se stane zdymadlo Střekov v Ústí nad Labem dokončené roku 1935. Mimochodem, od roku 2002 má již speciální rybí „přechod“.
