Domů     Léčba zlomenin v minulosti: Pokusy nejednou skončily amputací
Léčba zlomenin v minulosti: Pokusy nejednou skončily amputací

Píše se rok 2500 př. n. l. Ve starověkém Egyptě náleží funkce lékařů především kněžím, kteří mají nejen náboženskou, ale i léčebnou roli. Jeden z nich si právě zdárně poradil se zlomeninou nohy syna vysoce postaveného úředníka.

reklama

Ke znehybnění končetiny použil jednoduché dřevěné tyčky a obvazy, tedy něco, co bychom dnes nazvali dlahou.

Z archeologických nálezů víme, že právě Egypťané patřili k průkopníkům v oblasti základní traumatologie, jejich mumie nesou stopy hojených zlomenin, což dokládá, že pacienti přežívali i závažná poranění.

Léčbou zlomenin kostí se zabývala už medicína dalších starověkých říší. Z písemných zmínek je známý zejména Hippokrates (460–asi 377 př. n. l.), lékař z řeckého ostrova Kós, který ve svých spisech popisuje postupy fixace kostí pomocí dlah a obvazů.

Jeho doporučení vycházela z pozorování a praktických zkušeností. Obvykle se lékaři snažili pouze o znehybnění končetiny, aby kost mohla srůst. Operativní zákroky na kostech byly v té době nepředstavitelné.

reklama
Rentgen zlomené nohy. Fixovat zlomeniny dokázali už staří Egypťané. FOTO: hippopx
Rentgen zlomené nohy. Fixovat zlomeniny dokázali už staří Egypťané. FOTO: hippopx

Úsilí ničí infekce

Teprve ve 12. a 13. století n. l. se v Evropě objevují první odvážné pokusy operovat zlomené končetiny. Chirurgové se snažili zasahovat přímo do oblasti poranění, avšak nedostatečná hygiena a neznalost původu infekcí znamenaly, že naděje pacientů byla malá.

Častým následkem byly těžké hnisavé záněty a sepse, které končily amputací končetiny nebo smrtí. Úspěch byl spíše výjimkou.

Významný zlom přichází až na konci 19. století, kdy se do medicíny zavádí principy antisepse a dezinfekce, inspirované prací Josepha Listera. Od té doby se vyhlídky pacientů dramaticky zlepšují.

Než medicína dospěla k modernímu léčení zlomenin, dlouho to trvalo. FOTO: hippopx
Než medicína dospěla k modernímu léčení zlomenin, dlouho to trvalo. FOTO: hippopx

Průkopník moderních postupů

Mezi průkopníky moderního úspěšného léčení zlomenin patří německý lékař Karl Hansmann (1852–1917), který v roce 1886 publikoval spis Nová metoda fixace fragmentů kostí při komplikovaných zlomeninách.

Hansmann popsal využití kovových implantátů k fixaci, čímž otevřel cestu k moderní osteosyntéze, tedy spojování kostí pomocí šroubů, destiček a drátů. Jeho práce se stala základem chirurgických postupů, které se s postupným zdokonalováním používají dodnes.

Od prvních dřevěných dlah egyptských kněží až po precizní titanové implantáty současnosti ušla léčba zlomenin neuvěřitelnou cestu.

reklama
Zdroje informací: Hippokrates. On Fractures. Loeb Classical Library, Harvard University Press, 1928, Nunn, J. F. Ancient Egyptian Medicine. British Museum Press, 1996, Porter, R. The Greatest Benefit to Mankind: A Medical History of Humanity. W. W. Norton & Company, 1999, Peltier, L. F. Fractures: A History and Iconography of Their Treatment. Norman Publishing, 1990, Hansmann, Karl: Eine neue Methode der Fixation der Fragmente bei complicirten Fracturen. Hamburg, 1886
Freepik, Hippopx, Úvodní fotografie: Freepik
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz