Meziplanetární sonda ESA Rosetta provedla první měření, během něhož se jí podařilo detekovat molekulární kyslík odpařující se přímo z komety.
Jde o překvapující zjištění, které naznačuje, že byl právě molekulární kyslík přítomný při formování komet.
Sonda Rosetta studuje komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko už více než rok a během této doby detekovala množství různých plynů vycházejících z jejího jádra.
Šlo typicky o vodní páru, oxid uhelnatý nebo oxid uhličitý, ovšem kromě nich se podařilo detekovat další uhlíkaté, sírové nebo dusíkaté sloučeniny a dokonce byly zaznamenány i některé vzácné plyny.
Kyslík je přitom třetím nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru, ovšem jeho nejjednodušší molekulární verzi, O2, je velmi obtížné vysledovat – dokonce i v oblacích, z nichž se formují hvězdy.
Je totiž velmi reaktivní a rychle se rozkládá, aby se následně mohla spojovat s jinými atomy a molekulami.
Navzdory detekci kyslíku na ledových měsících Jupitera nebo Saturnu, byly molekuly kyslíku dosud neodhalené v jinak široké škále až dosud spojovaných s kometami. „Opravdu jsme nečekali, že na kometě detekujeme O2. A navíc v takovém množství.
A to právě proto, že jde o chemicky velmi reaktivní činidlo.
Proto šlo o skutečné překvapení,“ vysvětluje Kathrin Altweggová z Bernské univerzity, jinak hlavní výzkumnice stojící za spektrometrem ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis instrument).
„Bylo to neočekávané i z toho důvodu, že mnoho příkladů detekce molekulárního kyslíku nemáme ani z mezihvězdného prostoru.
A tak, i když musel být zapracovaný do komety už při jejím vzniku, nemůže být jednoduše vysvětlený stávajícími modely formování Sluneční soustavy.“