Domů     Papoušci, kteří „mluví“: Jak se z ptačího mozku rodí ozvěny lidské řeči
Papoušci, kteří „mluví“: Jak se z ptačího mozku rodí ozvěny lidské řeči

Když papoušek poprvé řekne nějaké slovo, působí to skoro magicky. Jako by rozuměl, jako by mluvil s námi.

Ve skutečnosti se ale v jeho mozku odehrává mnohem složitější proces než obyčejné napodobování a vědci dodnes zkoumají, proč právě papoušci dokážou něco, co je v říši zvířat tak vzácné.

Papoušci se „učí mluvit“ díky schopnosti, kterou vědci nazývají vokální učení. To znamená, že dokážou slyšet zvuky a cíleně je napodobovat, podobně jako se člověk učí jazyk.

Současný americký neurobiolog Erich Jarvis z Duke University Medical Center Rockefeller University vysvětluje:

„Papoušci se učí vokálně, což znamená, že zvuky vnímají sluchem a následně je napodobují.“ Tato schopnost není u zvířat běžná, mají ji jen někteří ptáci a savci.

reklama

U papoušků je však mimořádně vyvinutá, protože jejich mozek obsahuje unikátní „vrstvený“ systém řízení hlasu, který jim umožňuje přesné a flexibilní napodobování zvuků.

Papoušci se učí mluvit napodobováním. Foto: Freepik
Papoušci se učí mluvit napodobováním. Foto: Freepik

Předávají si signály

Zásadní roli hraje i sociální život. V přírodě žijí papoušci ve velmi společenských hejnech, kde si navzájem „předávají“ specifické hlasy, něco jako jména nebo signály příslušnosti.

„Ve volné přírodě žijí papoušci v hejnech a učí se napodobovat zvuky a „hlášky“ svého vlastního hejna.“ popisuje BBC Science Focus. Jinými slovy: učí se zvuky, které je udržují součástí skupiny.

Když se dostanou k lidem, přenesou tuto schopnost na lidskou řeč, protože ji slyší nejčastěji . Jak říká současná americká výzkumnice Irene Pepperbergová, která pracovala s papouškem Alexem: „Nejde jen o opakování, jde o to, jak zvuk používají v kontextu situace.“

V hejnech si papoušci předávají hlasy a hlášky. Foto: Freepik
V hejnech si papoušci předávají hlasy a hlášky. Foto: Freepik

Pojmenoval barvy a počítal

Největší otázka ale zní: Rozumí papoušci tomu, co říkají? Odpověď není černobílá. Slavný papoušek Alex dokázal pojmenovat barvy, tvary a počítat objekty.

Pepperbergová popisuje, že když se mýlil nebo byl frustrovaný, reagoval „emočně správně“, jako by chápal situaci, ne jenom slovo.

Vědci proto mluví o tom, že papoušci mohou spojovat některé výrazy s významem, ale stále jde spíše o velmi pokročilé učení než lidský jazyk. Jak shrnuje americká neurovědkyně Erin Colbert-Whiteová:

„Nejde o lidskou řeč, ale o velmi sofistikované mapování zvuků na svět kolem nich.“ Papoušek tedy nemluví jako člověk, ale jeho mozek dokáže vytvořit most mezi zvukem a významem způsobem, který je v přírodě výjimečný.

A možná právě proto nás jejich „lidská řeč“ tolik fascinuje: je to ozvěna inteligence, která se nám přibližuje, ale nikdy nás úplně nenapodobí.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz