Domů     Lidé versus zvířata: Jak jsme na tom smysly?
Lidé versus zvířata: Jak jsme na tom smysly?
13.6.2022

Zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Zdálo by se, že pěti základními smysly je člověk obdařen tak nějak akorát. Nebo by to mohlo být lepší? Jak bychom dopadli v porovnání se zvířaty?

Připravte se netradiční pětiboj! Naše lidské smysly se utkají se zástupci zvířecí říše. Kdo nejlépe slyší, kdo všechno vyčenichá a kdo má nejbystřejší oči? Co myslíte – vedeme si statečně, nebo prohráváme na plné čáře?

Velké uši nestačí!

disciplína: SLUCH

vítěz: zavíječ voskový

Na počátku jsou drobné částečky, které se rozkmitají. Někdy, rychle, někdy pomaleji, zkrátka kmitají ve frekvencích, které vnímáme jako zvuk.

Je tu ale jistá podmínka. Lidské ucho je schopno zaznamenat jen ty zvuky, které se pohybují zhruba ve frekvencích mezi 16 hertzy až 20 kilohertzy.

Frekvence kmitání také určuje výšku – čím je vyšší, tím je vyšší i tón, který slyšíme.

Kdo trumfne delfína?

Podobné pásmo slyšitelnosti jako lidé má většina ptáků. O něco vyšší tóny slyší opice (do 30 kHz) nebo koně (do 40 kHz), ještě lepší jsou pak psi (50 kHz) a kočky (70 kHz).

Dlouho to vypadá, že největšími přeborníky na vysoké zvuky (ultrazvuky) jsou netopýři (160 kHz) nebo delfíni (210 kHz), dokud vědci neobjeví úžasný supersluch obyčejné můry zvané zavíječ voskový. Ten je schopen zaznamenat zvuky v rozsahu 300 kHz!

Na druhé straně je výhodou i schopnost slyšet nízké tóny, kterou mají třeba sloni. Infrazvuky skvěle pronikají hustým porostem a chobotnatci se tak domluví třeba i na 5 kilometrů.

Jen podle frekvencí ale sluch posuzovat nelze. Pták má třeba oproti člověku uši mnohem citlivější. Hravě od sebe odliší zvuky střídající se za 2 až 3 milisekundy, zatímco nám vše pod 15 milisekund splývá.

Nikdo nemá na můru! Zavíječ voskový bez problémů slyší ty nejvyšší zvuky na světě. Foto: Bennyboymothman / Cerative Commons / CC BY 2.0.
Nikdo nemá na můru! Zavíječ voskový bez problémů slyší ty nejvyšší zvuky na světě. Foto: Bennyboymothman / Cerative Commons / CC BY 2.0.

Ani člověk, ani pes…

disciplína: ČICH

vítězové: medvěd, krysa a hmyz

Neustálou pohotovost má 400 čichových receptorů v našem nosu. Ze vzduchu snímají molekuly pachu a posílají signály do mozku. Ten pak rozezná minimálně desítky tisíc různých vůní. Výsledků výzkumů se však liší a někteří se nebojí mluvit ani o bilionu!

Ženy mají obecně citlivější čich než muži, mladí lidé citlivější než staří. Většinou máme v čichu rezervy – je možné ho vycvičit.

Multifunkční chodidla

Nemáme však šanci se psem, o kterém se říká, že má milionkrát lepší čich než člověk. Ve skutečnosti má asi 40x více čichových buněk a navíc i skvělou pachovou paměť – najde stopu člověka, ke kterému přičichl už před třemi dny.

Ještě lepším stopařem by ale prý byl lední medvěd, který vycítí mrtvé zvíře pod sněhem na vzdálenost několika kilometrů!

Super čich mají i krysy – jejich maličké tělo je vyzbrojeno až 1000 čichovými buňkami a zvládnou každou nosní dírkou čichat něco jiného.

A zapomenout nesmíme na hmyz, vybavený ultracitlivými čichovými orgány na různých částech těla. Třeba moucha má čichové, ale stejně tak i chuťové štětinky na chodidlech. Takže když vám leze po koláči, zároveň ho i očichává a ochutnává.

Někteří samci motýlů jsou zas tak citliví na samičí feromony, že svou vyvolenou vycítí i 30 km daleko.

Lední medvědi jsou prý lepší stopaři než psi. Snadno vyčenichají kořist i pod ledem. Foto: Steve001 / Pixabay.
Lední medvědi jsou prý lepší stopaři než psi. Snadno vyčenichají kořist i pod ledem. Foto: Steve001 / Pixabay.

Souboj pohárků

disciplína: CHUŤ

vítěz: sumec

Tohle je výborné, tohle mi vůbec nechutná! Ale jak to vlastně poznáme? Díky 10 000 chuťovým pohárkům rozprostřených na jazyce, v měkkém patře a v krku. Ty zachytí chemické látky, které se při kontaktu jídlem rozpustí ve slinách, a vyšlou signály do mozku.

Chuťové pohárky žijí asi jen 10 až 14 dní. Postupně se obnovují, pokud si je tedy nezničíte třeba přílišnými dávkami nikotinu.

Chuť má především význam evoluční – když byly nějaké plody nechutné, naši předci se od nich raději drželi dál.

Rybí gurmáni

S počtem chuťových pohárků jsme na tom dobře. Třeba takové kuře jich má jen 30! Ptáci obecně na chuť moc vybaveni nejsou, jazyk mají pokrytý rohovinou, která tu chuťových buňkám překáží.

Mnohem méně pohárků než my mají i psi (okolo 1700) nebo kočky (méně než 500). Těm navíc schází schopnost rozeznat sladkou chuť, stejně jako některým opicím.

A kdo je na tom přeci jen lépe? Prasata se 14 000 chuťovými pohárky, nebo krávy, které jich mají asi 25 000.

Zvířecím gurmánům však suverénně vládnou ryby, s chuťovými pohárky rozprostřenými po celém těle. Rekordman sumec jich má 175 tisíc! Slouží mu nejen k ochutnávání, ale společně s vousky i k hledání kořisti.

Sumec má nejvíce chuťových pohárků z celé živočišné říše. 17krát víc než člověk. Foto: blende12 / Pixabay.
Sumec má nejvíce chuťových pohárků z celé živočišné říše. 17krát víc než člověk. Foto: blende12 / Pixabay.

Klíčové dotyky

disciplína: HMAT

vítěz: hmyz

Tlak, bolest, teplo či vibrace. To všechno musí vnímat hmatová tělíska v naší kůži. Nejvíce jich najdeme na konečcích prstů nebo na špičce jazyka, šetřilo se s nimi naopak na zádech.

Hmatem nejen zjišťujeme nové informace, ale třeba si i ověřujeme ty, co jsme se dozvěděli jinými smysly. A mozek se při hmatání pořádně zapotí – zpracovává totiž v tu chvíli mnohem více vjemů, než když je přijímáme očima, ústy či nosem.

Nohama, vousy, ocasem

V kvalitě hmatu by nás nejspíš porazila sarančata. Celý povrch těla mají pokrytý tenkými chloupky, kterými cítí i pohyb vzduchu a orientují se tak v prostoru.

Podobně to mají švábi, s nahuštěnými hmatovými buňkami v tykadlech, na spodní straně těla či v podkolenních jamkách.

Ryby trumfují svou postranní čárou. Cítí, jak se pohybující se voda odráží od okolí, a zmerčí tak třeba blížícího se predátora.

Mnoho savců se zas pyšní praktickými hmatovými vousky (vibrisy), díky nimž se neztratí třeba ani v úplné tmě.

Na konečky prsty jako my spoléhají opice, někteří z nich však mají jako bonus ještě citlivou špičku ocasu.

Saranče by bylo bez hmatu ztracené! Nejvíc hmatových chloupků má v oblasti zadečku. Foto: HansLinde / Pixabay.
Saranče by bylo bez hmatu ztracené! Nejvíc hmatových chloupků má v oblasti zadečku. Foto: HansLinde / Pixabay.

Kolik barev má svět?

disciplína: ZRAK

vítězové: kočky a ptáci

Od předmětů se odráží světlo, které neujde buňkám na naší sítnici – čípkům a tyčinkám.

Čípků máme v každém oku 6 milionů. Dělí se do tří druhů a rozlišujeme díky nim až 10 milionů odstínů!

Reagují však jen na vlnovou délku od 400 do 700 nanometrů, spektrum viditelného světla. A také fungují jen za dobré světelnosti. V šeru bychom byli v koncích, nebýt 120 milionů tyčinek, díky nimž rozlišujeme kontrasty.

Káně nepotřebuje brýle, kočka baterku

Barvy nám zvířata mohou závidět, často mají jen dva typy čípků a jejich paleta je tak o dost chudší. Třeba pes vidí svět ve žluté a jakési modrofialové, rozhodně nerozezná červenou od zelené

Ve všem ale navrch nemáme, mnoho živých tvorů se s rozmezím viditelného spektra zdaleka nespokojí! Například včely nebo ptáci vidí vlnové délky 100 až 400 nanometrů, tedy ultrafialové světlo, hadi zas infračervené délky nad 700 nanometrů.

Podle IR záření se pozná teplota objektu a chřestýši či krajty tak snad najdou kořist i v naprosté tmě.

Ovšem přeborníky na noční vidění jsou samozřejmě kočky! Nejenže mají velký počet tyčinek a roztažitelné zorničky, ale za sítnicí i speciální vrstvu buněk fungující jako zrcadlo.

Zpět ale do dne – už vidíte vše ostře? Pokud nenosíte brýle, rozhodně byste měli. V oblasti nejostřejšího vidění, tzv. žluté skvrně, totiž máte 160 000 čípků na milimetr čtvereční. Na ptáky to však nestačí, káně lesní jich má na stejném prostoru přes milion!

Pro základní orientaci v prostoru stačí kočkám zhruba 6krát méně světla než lidem. Foto: KAVOWO / Pixabay.
Pro základní orientaci v prostoru stačí kočkám zhruba 6krát méně světla než lidem. Foto: KAVOWO / Pixabay.
Foto: úvodní foto: sasint / Pixabay. 1: Creative Commons 2 – 5: Pixabay
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
svět zločinu
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
Bestie ze Zliechova: Lehotský mrtvoly obětí pálil
I když se některé české „kriminálky“ doslova hemží sériovými vrahy, ve skutečnosti není řádění takových zabijáků v srdci Evropy nijak časté. A to se netýká jen České republiky, ale i Slovenska. Ovšem na jaře 2022 napíšou slovenští zástupci justice tečku v kauze, v níž sériový vrah skutečně figuruje. Jeho jméno je Miroslav Lehotský. Vztah se […]
Zabila své dva životní partnery. Tomu druhému uřízla hlavu!
Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí. Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem […]
reklama
historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla