Domů     Lidé versus zvířata: Jak jsme na tom smysly?
Lidé versus zvířata: Jak jsme na tom smysly?
13.6.2022

Zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Zdálo by se, že pěti základními smysly je člověk obdařen tak nějak akorát. Nebo by to mohlo být lepší? Jak bychom dopadli v porovnání se zvířaty?

Připravte se netradiční pětiboj! Naše lidské smysly se utkají se zástupci zvířecí říše. Kdo nejlépe slyší, kdo všechno vyčenichá a kdo má nejbystřejší oči? Co myslíte – vedeme si statečně, nebo prohráváme na plné čáře?

Velké uši nestačí!

disciplína: SLUCH

vítěz: zavíječ voskový

Na počátku jsou drobné částečky, které se rozkmitají. Někdy, rychle, někdy pomaleji, zkrátka kmitají ve frekvencích, které vnímáme jako zvuk.

Je tu ale jistá podmínka. Lidské ucho je schopno zaznamenat jen ty zvuky, které se pohybují zhruba ve frekvencích mezi 16 hertzy až 20 kilohertzy.

Frekvence kmitání také určuje výšku – čím je vyšší, tím je vyšší i tón, který slyšíme.

Kdo trumfne delfína?

Podobné pásmo slyšitelnosti jako lidé má většina ptáků. O něco vyšší tóny slyší opice (do 30 kHz) nebo koně (do 40 kHz), ještě lepší jsou pak psi (50 kHz) a kočky (70 kHz).

Dlouho to vypadá, že největšími přeborníky na vysoké zvuky (ultrazvuky) jsou netopýři (160 kHz) nebo delfíni (210 kHz), dokud vědci neobjeví úžasný supersluch obyčejné můry zvané zavíječ voskový. Ten je schopen zaznamenat zvuky v rozsahu 300 kHz!

Na druhé straně je výhodou i schopnost slyšet nízké tóny, kterou mají třeba sloni. Infrazvuky skvěle pronikají hustým porostem a chobotnatci se tak domluví třeba i na 5 kilometrů.

Jen podle frekvencí ale sluch posuzovat nelze. Pták má třeba oproti člověku uši mnohem citlivější. Hravě od sebe odliší zvuky střídající se za 2 až 3 milisekundy, zatímco nám vše pod 15 milisekund splývá.

Nikdo nemá na můru! Zavíječ voskový bez problémů slyší ty nejvyšší zvuky na světě. Foto: Bennyboymothman / Cerative Commons / CC BY 2.0.
Nikdo nemá na můru! Zavíječ voskový bez problémů slyší ty nejvyšší zvuky na světě. Foto: Bennyboymothman / Cerative Commons / CC BY 2.0.

Ani člověk, ani pes…

disciplína: ČICH

vítězové: medvěd, krysa a hmyz

Neustálou pohotovost má 400 čichových receptorů v našem nosu. Ze vzduchu snímají molekuly pachu a posílají signály do mozku. Ten pak rozezná minimálně desítky tisíc různých vůní. Výsledků výzkumů se však liší a někteří se nebojí mluvit ani o bilionu!

Ženy mají obecně citlivější čich než muži, mladí lidé citlivější než staří. Většinou máme v čichu rezervy – je možné ho vycvičit.

Multifunkční chodidla

Nemáme však šanci se psem, o kterém se říká, že má milionkrát lepší čich než člověk. Ve skutečnosti má asi 40x více čichových buněk a navíc i skvělou pachovou paměť – najde stopu člověka, ke kterému přičichl už před třemi dny.

Ještě lepším stopařem by ale prý byl lední medvěd, který vycítí mrtvé zvíře pod sněhem na vzdálenost několika kilometrů!

Super čich mají i krysy – jejich maličké tělo je vyzbrojeno až 1000 čichovými buňkami a zvládnou každou nosní dírkou čichat něco jiného.

A zapomenout nesmíme na hmyz, vybavený ultracitlivými čichovými orgány na různých částech těla. Třeba moucha má čichové, ale stejně tak i chuťové štětinky na chodidlech. Takže když vám leze po koláči, zároveň ho i očichává a ochutnává.

Někteří samci motýlů jsou zas tak citliví na samičí feromony, že svou vyvolenou vycítí i 30 km daleko.

Lední medvědi jsou prý lepší stopaři než psi. Snadno vyčenichají kořist i pod ledem. Foto: Steve001 / Pixabay.
Lední medvědi jsou prý lepší stopaři než psi. Snadno vyčenichají kořist i pod ledem. Foto: Steve001 / Pixabay.

Souboj pohárků

disciplína: CHUŤ

vítěz: sumec

Tohle je výborné, tohle mi vůbec nechutná! Ale jak to vlastně poznáme? Díky 10 000 chuťovým pohárkům rozprostřených na jazyce, v měkkém patře a v krku. Ty zachytí chemické látky, které se při kontaktu jídlem rozpustí ve slinách, a vyšlou signály do mozku.

Chuťové pohárky žijí asi jen 10 až 14 dní. Postupně se obnovují, pokud si je tedy nezničíte třeba přílišnými dávkami nikotinu.

Chuť má především význam evoluční – když byly nějaké plody nechutné, naši předci se od nich raději drželi dál.

Rybí gurmáni

S počtem chuťových pohárků jsme na tom dobře. Třeba takové kuře jich má jen 30! Ptáci obecně na chuť moc vybaveni nejsou, jazyk mají pokrytý rohovinou, která tu chuťových buňkám překáží.

Mnohem méně pohárků než my mají i psi (okolo 1700) nebo kočky (méně než 500). Těm navíc schází schopnost rozeznat sladkou chuť, stejně jako některým opicím.

A kdo je na tom přeci jen lépe? Prasata se 14 000 chuťovými pohárky, nebo krávy, které jich mají asi 25 000.

Zvířecím gurmánům však suverénně vládnou ryby, s chuťovými pohárky rozprostřenými po celém těle. Rekordman sumec jich má 175 tisíc! Slouží mu nejen k ochutnávání, ale společně s vousky i k hledání kořisti.

Sumec má nejvíce chuťových pohárků z celé živočišné říše. 17krát víc než člověk. Foto: blende12 / Pixabay.
Sumec má nejvíce chuťových pohárků z celé živočišné říše. 17krát víc než člověk. Foto: blende12 / Pixabay.

Klíčové dotyky

disciplína: HMAT

vítěz: hmyz

Tlak, bolest, teplo či vibrace. To všechno musí vnímat hmatová tělíska v naší kůži. Nejvíce jich najdeme na konečcích prstů nebo na špičce jazyka, šetřilo se s nimi naopak na zádech.

Hmatem nejen zjišťujeme nové informace, ale třeba si i ověřujeme ty, co jsme se dozvěděli jinými smysly. A mozek se při hmatání pořádně zapotí – zpracovává totiž v tu chvíli mnohem více vjemů, než když je přijímáme očima, ústy či nosem.

Nohama, vousy, ocasem

V kvalitě hmatu by nás nejspíš porazila sarančata. Celý povrch těla mají pokrytý tenkými chloupky, kterými cítí i pohyb vzduchu a orientují se tak v prostoru.

Podobně to mají švábi, s nahuštěnými hmatovými buňkami v tykadlech, na spodní straně těla či v podkolenních jamkách.

Ryby trumfují svou postranní čárou. Cítí, jak se pohybující se voda odráží od okolí, a zmerčí tak třeba blížícího se predátora.

Mnoho savců se zas pyšní praktickými hmatovými vousky (vibrisy), díky nimž se neztratí třeba ani v úplné tmě.

Na konečky prsty jako my spoléhají opice, někteří z nich však mají jako bonus ještě citlivou špičku ocasu.

Saranče by bylo bez hmatu ztracené! Nejvíc hmatových chloupků má v oblasti zadečku. Foto: HansLinde / Pixabay.
Saranče by bylo bez hmatu ztracené! Nejvíc hmatových chloupků má v oblasti zadečku. Foto: HansLinde / Pixabay.

Kolik barev má svět?

disciplína: ZRAK

vítězové: kočky a ptáci

Od předmětů se odráží světlo, které neujde buňkám na naší sítnici – čípkům a tyčinkám.

Čípků máme v každém oku 6 milionů. Dělí se do tří druhů a rozlišujeme díky nim až 10 milionů odstínů!

Reagují však jen na vlnovou délku od 400 do 700 nanometrů, spektrum viditelného světla. A také fungují jen za dobré světelnosti. V šeru bychom byli v koncích, nebýt 120 milionů tyčinek, díky nimž rozlišujeme kontrasty.

Káně nepotřebuje brýle, kočka baterku

Barvy nám zvířata mohou závidět, často mají jen dva typy čípků a jejich paleta je tak o dost chudší. Třeba pes vidí svět ve žluté a jakési modrofialové, rozhodně nerozezná červenou od zelené

Ve všem ale navrch nemáme, mnoho živých tvorů se s rozmezím viditelného spektra zdaleka nespokojí! Například včely nebo ptáci vidí vlnové délky 100 až 400 nanometrů, tedy ultrafialové světlo, hadi zas infračervené délky nad 700 nanometrů.

Podle IR záření se pozná teplota objektu a chřestýši či krajty tak snad najdou kořist i v naprosté tmě.

Ovšem přeborníky na noční vidění jsou samozřejmě kočky! Nejenže mají velký počet tyčinek a roztažitelné zorničky, ale za sítnicí i speciální vrstvu buněk fungující jako zrcadlo.

Zpět ale do dne – už vidíte vše ostře? Pokud nenosíte brýle, rozhodně byste měli. V oblasti nejostřejšího vidění, tzv. žluté skvrně, totiž máte 160 000 čípků na milimetr čtvereční. Na ptáky to však nestačí, káně lesní jich má na stejném prostoru přes milion!

Pro základní orientaci v prostoru stačí kočkám zhruba 6krát méně světla než lidem. Foto: KAVOWO / Pixabay.
Pro základní orientaci v prostoru stačí kočkám zhruba 6krát méně světla než lidem. Foto: KAVOWO / Pixabay.
Foto: úvodní foto: sasint / Pixabay. 1: Creative Commons 2 – 5: Pixabay
Související články
Věda a technika
Termiti: Malí stavitelé s velkou minulostí
Termiti bývají často zaměňováni za mravence, ve skutečnosti však patří k jedné z nejzajímavějších skupin sociálního hmyzu. Jejich historie sahá téměř 100 milionů let do minulosti. Výzkumy navíc ukazují, že jejich nejbližšími příbuznými nejsou mravenci, ale švábi, což je pro mnoho lidí překvapivé zjištění. Tato příbuznost se projevuje v jejich genetice i ve stavbě těla, […]
Věda a technika
Vynálezce mobilního telefonu inspiruje komiks!
Do kanceláře výzkumného ústavu Bell Laboratories se dovolá muž z konkurenční firmy. „Ahoj Joeli. Víš, odkud volám? Z přenosného telefonu. To koukáš, co?“ Ale na druhé straně se nikdo neozývá. Že by pokus nevyšel? „Slyšíš mě?“ Teprve tehdy se ozve odkašlání. Mlčení není způsobeno technickou chybou, jen šokem. V druhé polovině 19. století získává lidstvo nový vynález. Jmenuje […]
Věda a technika
Kočka rybářská: Téměř nikdy neodchází s prázdnou!
Nevelká, nenápadná, tichá. Taková je kočka rybářská, která si žije svým prostým životem okolo vody na jihu Asie. Své drápky nikdy zcela nezasouvá a jediné, co ji zajímá, je lov ryb. Přesto je trnem v oku místním lidem a jejich útoky se podílejí na tom, že je toto úchvatné zvíře mezi ohroženými druhy. Zatímco lidský […]
Věda a technika
Královna na začátku všeho: Zrození mravenčí kolonie
Zrození každé mravenčí kolonie začíná u jediné královny. Po svatebním letu, během něhož se spáří se samečkem, který brzy hyne, ztrácí svá křídla a vydává se na nejtěžší cestu svého života – hledání vhodného místa pro nové mraveniště. Tento náročný úkol však zvládne jen malé procento královen, zatímco většina zahyne nebo se stane kořistí predátorů. […]
reklama
historie
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
Vánoční stromek dnes považujeme za neoddělitelný symbol svátků, ale v českých zemích se objevuje poměrně pozdě. Ještě na přelomu 18. a 19. století dominují domácnostem betlémy, chvojí a jednoduchá výzdoba. Zvyk zdobit stromek se šíří z německy mluvících oblastí Evropy. Zelený stromeček ale dlouho zůstává cizí měšťanskému i venkovskému prostředí. Přesto se právě v Praze […]
Slovutný rod Jagellonců: Smutná tečka v bažinách
Historie Jagellonců se odvíjí od litevského velkoknížete Gedymína (asi 1275–1341), ale coby panovnická dynastie tohoto názvu se počítá až od dob, kdy se na polský trůn posadí Vladislav II. Jagello (asi 1362–1434). Ostatně, jméno má právě po něm.   Mezi evropskými dynastiemi jsou v mnohém unikátní. Žení a vdávají se na dobové poměry mnohdy pozdě […]
Síla slov ve středověku: Jak vznikla legenda o putování
Vyprávění o dětských křížových výpravách patří k nejrozšířenějším mýtům středověkých dějin. Ve skutečnosti však nešlo o organizované tažení malých dětí, ale o hromadné putování chudých a sociálně vyloučených lidí. Jak k tomuto omylu došlo? Klíčem je latinské slovo pueri, které pozdější kronikáři mylně vyložili jako „děti“ či „chlapce“. Ve středověku se tímto výrazem však často […]
Opravdu používali stavitelé egyptských pyramid umělý kámen?
Jak se starým Egypťanům podařilo postavit monumentální stavby, které přečkaly více než čtyři tisíce let? Zatímco převládající výklad hovoří o precizně opracovaných kamenných blocích těžených v lomech, existují i odvážnější teorie. Podle nich mohly být některé části pyramid vytvořeny z umělého materiálu připomínajícího dávný beton. Kde se v tomto příběhu prolíná archeologie s chemií? Kameníci […]
věda a technika
Nečekané zajímavosti z rostlinné říše: Ulity plžů, pavouci i včely se řídí Fibonacciho kódem
Podobně jako rostlinná říše, i ta živočišná se řídí Fibonacciho kódem. Fibonacciho čísla jsou číselná řada, kde každé číslo je součtem dvou předchozích: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34. Ulity plžů, například u druhu loděnky Nautilus pompilius, vykazovaly logaritmickou spirálu, která se často přibližovala Fibonacciho poměrům.   Rozměry ulity souvisí se […]
Saúdská Arábie a její vzestup v zábavním průmyslu
Saúdská Arábie během posledních let zásadně proměňuje svůj obraz a investuje miliardy do rozvoje zábavního průmyslu. Dubaj tak získává nového konkurenta a království se snaží přilákat turisty, sportovní akce i globální hudební megastars. Ambiciózní projekty, od futuristických parků až po velkolepé festivaly, jsou součástí širší strategie, jak snížit závislost na ropě. Zábava se tak stává […]
Avicenna: Zabila ho vlastní medicína?
Když sedí ve vězení, sepíše spisek, který je později znám jako „Plovoucí muž“. I když člověk bude viset ve vzduchu, bez jakéhokoliv smyslového vjemu, bude si uvědomovat sám sebe. „A to je důkaz toho, že člověk má duši,“ prohlašuje. „Duše je nehmotná a odtržená od těla.“ A tak své tělo v klidu huntuje, oblbuje hektolitry vína a […]
Steve Fossett: Pilot rekordů, jehož poslední let zůstal záhadou
Američan James Stephen Fossett (1944–2007) patřil k nejvýraznějším dobrodruhům své doby. Milionář a rekordman, který dokázal posouvat hranice lidských možností na zemi, na moři i ve vzduchu. Jeho cesta od skautských začátků až k sólovému obletu Země v balonu ukazuje, jak daleko může sahat odhodlání a touha po objevování. Během své kariéry stanovil více než […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz