Pravěké nálezy dokazují, že konflikty, boje a války jsou staré stejně jako člověk. Postupem času se staly záležitostí technologií, které dokázaly zabíjet stále více lidí.
Už od pradávných dob bývala do vojenských služeb povolávána i zvířata. Zpravidla koně a psi, avšak ve válečných dějinách sehrály nemalou úlohu i druhy, od kterých by se to možná ani nečekalo.
Kočky byly ve starověkém Egyptě nadmíru uctívaným zvířetem. To se však ukázalo i jako egyptská slabina. Peršané si egyptské náklonnosti pro kočky byli vědomi a dokázali jí i využít. V roce 525 př. n. l. došlo mezi Peršany a Egypťany k bitvě u Pelúsia.
Peršané v ní zvítězili a na celé století Egypt ovládli. Rozhodujícím momentem bitvy byla zrada řeckých jednotek v řadách Egypťanů. Avšak na Egypťany zapůsobil i taktický tah Peršanů. Ti se kryli živými kočkami, což nepřátelské vojsko doslova paralyzovalo. Zranění kočky se ve starém Egyptě totiž trestalo smrtí…
Mongolové prosluli jako tvrdí a nesmiřitelní bojovníci, kteří pronikli až do střední Evropy. Jejich válečnické umění bylo nesporné a nebáli se použít i neotřelé taktické prvky.
Ve 14. století se jejich zrak zaměřil na Indii, kterou si také posléze na čas podmanili. Proti obávaným indickým slonům nasadili dosti drastický manévr: velbloudy na hořícím seně.
Pohled na zvířata v plamenech slony vyděsil a posléze se panika převalila i do řad indického mužstva.
Americké námořnictvo má mezi svými jednotkami speciální četu, kterou tvoří lachtani. Ti jsou schopni odhalovat nepřátelské podmořské miny. Zároveň společně s delfíny hlídají i americké ponorky.
Právě delfíni a lachtani mohou totiž včas odhalit případné vetřelce představované třeba i jediným potápěčem. Podobné jednotky má ve svém arsenálu i ruská armáda.
Jednou z nejslavnějších kapitol z vojenské historie je Hannibalovo překročení Alp a překvapivý útok na Řím ze severu. Hannibal tehdy římské legie šokoval i tím, že ve své výbavě měl slony.
Sloni se válek účastnili i později, třeba jako živé tanky s děly na hřbetu. Ještě v roce 1987 je irácká armáda ve válce proti Íránu používala jako nosiče těžkých zbraní.
Kartaginský vojevůdce Hannibal měl i jiné neotřelé nápady. V námořních bitvách nechal nepřátelské lodě bombardovat keramickými vázami. Mohlo by se zdát, že taková zbraň žádnou škodu nezpůsobí, avšak nádoby byly plné jedovatých a pěkně naštvaných hadů.
Není obtížné si domyslet, jaká pak mezi posádkou zasaženého plavidla vznikla panika…
Jak překvapit nepřátelské obležení? Starověcí vojáci znali originální způsob: vypustit do něj hladová prasata. Římané dobře věděli, že pořádně hladové prase je prakticky nezastavitelné a v táboře protivníka nadělá neskutečnou paseku.
V éře studené války na sebe cenily zuby dva tábory vybavené jaderným ostřím. V jejím průběhu Britové řešili, jak zvládnout mrazy v případě sovětského útoku na západní Německo.
V chladu totiž elektronika, kterou jsou vybaveny jaderné hlavice, nemusí fungovat přesně. Jeden z nápadů navrhoval, aby se do hlavic dávala živá kuřata, která by vyzařovala dostatečné teplo. Naštěstí tento plán nemusel být nikdy doveden do praxe.
Do boje se chystá i hmyz. Agentura DARPA zkoumá možnosti, jak využít chrobáky ke špionáži. Broukům by měla být implantována nahrávací zařízení schopná zachytit obraz i zvuk. Aparáty mají potřebnou energii získávat z pohybu broučích křídel.
Jeden z nejznámějších polských vojáků 2. světové války byl jistý desátník Wojtek. Zvláštní na něm bylo především to, že se jednalo o medvěda.
Polští vojáci jej nalezli v Íránu jako opuštěné medvídě, ujali se ho a věrný Wojtek s nimi prošel všechny strasti bojů, do kterých byla jeho jednotka nasazena. V bitvě o Monte Cassino dokonce nosil dělostřelecké granáty do první linie.
Své dny dožil v jedné ze skotských zoo. V Polsku, kam se nikdy nepodíval, jej připomíná několik památníků.
Boj Římanů a Galů je znám z komiksu o Asterixovi a Obelixovi. Římané si do svých ležení brali husy, nikoliv však kvůli kuchyni, nýbrž proto, že dle jejich přesvědčení byli tito opeřenci posvátným majetkem bohyně Juno.
Bohyně zřejmě stála na straně Římanů, protože když v roce 390 př. n. l. Galové potají vnikli do jednoho z římských táborů, husy svým kejháním obránce zburcovali a Římané poté vetřelce zahnali na útěk.
