Skip to content

Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce potrestat za vzpouru a Jiříka žádá, „aby jim pečetí té, kterúž nesú, nésti nedal, leč jinú s proměnú hodnú, jakož by se na zrádce a na nešlechetné lidi slušalo,“ jinými slovy, ať jim přisoudí pečeť zrádců.

Nic jiného si za své chování nezaslouží!

Jaroměř: Cejch nevěrníků

Roku 1444 se jaroměřští měšťané bouří proti své vrchnosti, Barboře Celské (1390/1395 – 1451), vdově po českém králi Zikmundovi Lucemburském (1368 – 1437). Město stálo až do osudné bitvy u Lipan roku 1434 na straně stoupenců přijímání pod obojí.

Lvice s trnovou korunou symbolizuje nevěrnost jaroměřských.

Pak se sice podvolilo králi Zikmundovi, jenže svých práv se měšťané nechtějí vzdát. Odmítají se podrobit královně, a tak za trest místo původního znaku, podle dobových popisů „dvojích mřežovaných stupňů, obrácených vrchem k sobě,“ musí používat lvici obtočenou dvojitou trnovou korunou jako znamení své nevěrnosti.

Těžkou práci dřevorubců připomínají sekery ve znaku města Poličky.

Polička: Chopte se seker!

Hustý les roste ještě ve 13. století v místech, kudy prochází Trstenická obchodní stezka spojující Čechy s Moravou. Český král Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233 – 1278) proto 27. září 1265 přikazuje, aby zde vzniklo „nové osazení našeho města Na políčkách“ jako sídlo na ochranu stezky.

Přemyslovi muži se chopí seker a panovníkovo přání splní. Jejich těžkou práci potom ve znaku připomínají dvě dřevorubecké sekery zvané bradatice. Výsady města zdůrazňují dvě erbovní zvířata českých vládců: stříbrný dvouocasý lev Vladislava II. Jagellonského (1456 – 1516), který znak městu v roce 1478 přidělil, a černá svatováclavská orlice.

Trutnovští mají ve znaku draka na památku pověsti.

Trutnov: Udatný mladík porazil draka

Podkrkonošský kraj sužuje zlý drak, kterého se každý bojí. Jak vypráví stará pověst, nikdo nemá odvahu se příšeře postavit, až jednoho dne se přihlásí udatný rytíř Trautnav, česky Trut, a rozhodne se zvíře zabít.

V odvážném činu Truta podpoří krákorající havran, jenž ho svým chraplavým hlasem dovede až k dračímu doupěti. Mladík usekne potvoře hlavu a v trutnovském znaku se od té doby před městskou bránou s mříží protahuje zelený drak a nad ním poletuje pomocník havran.

Kdy přesně Trutovo sídlo, zapsané roku 1399 mezi věnná města, znak získalo, ovšem nevíme. Jisté je, že ho používalo v 17. století.

Ve znaku Mělníka se lev potkává s orlicí.

Mělník: Kopírovat vládcův erb se nesmí!

Město by „nemělo užívat zcela nezměněného znaku pánova, a proto i králův znak býval často nějak odlišen, měl-li se stát znakem některého města,“ uvádí heraldik Jiří Louda (*1920). Zkrátka kopírovat znak panovníka se nesmí.

Lvu se tak u královských měst třeba odebírá korunka nebo se k němu přidává nový symbol. Stejné je to i u měst, patřících královně, ani ta nemohou okopírovat erb své majitelky. Ve znaku Mělníka, který za věnné město královen prohlašuje císař Karel IV. (1316 – 1378), se proto potkává vladařský lev s polovinou orlice.

Oba současně se poprvé objevují na pečeti z roku 1331.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …