Dne 4. července 1926 je pražský Strahov svědkem velké události! Koná se tu VIII. všesokolský slet, první veřejná akce na zbrusu novém stadionu. Začíná příběh stavby, která svými rozměry ani pestrou historií nemá obdoby!

Na počátku je to vlastně jen provizorium. Dřevěná konstrukce s jednou nekrytou tribunou, kterou navrhl český architekt a zároveň sám nadšený sokol Alois Dryák (1872–1932).

Cíl je jasný – stadion musí být hodně velký, protože smyslem hromadných všesokolských sletů je předvést synchronizované vystoupení tisíců cvičenců. Už na počátku má tedy gigantické rozměry a vešlo by se na něj 9 fotbalových hřišť!

Jednorázovou záležitostí však nezůstane. Další velkou akcí je vystoupení křesťanského spolku Orel v červenci 1929, na rok 1932 se chystá sokolský slet s označením IX. To už je ale jasné, že stadion musí projít modernizací.

Největší na světě!

Když přijede na IX. všesokolský slet Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) na svém koni Hektorovi, stadion už má namísto jednoduchých hliněných náspů dokončenou celou západní tribunu. Pojme 179 000 diváků a na cvičící plochu se vejde až 17 000 cvičenců.

Na stavbu dohlíží samotný československý prezident, i proto se mu v tu době říká Masarykův státní stadion.

Do roku 1947 proběhnou čtyři další rekonstrukce, až nakonec s kapacitou 250 000 míst a rozlohou 63 000 m2 stojí v Praze největší stadion na světě! A dle určitých kritérií zastává prvenství dodnes!

Uvádí se, že by ho překonal jen starořímský Circus maximus, kam se vešlo až 320 000 návštěvníků.

Slavnosti, rekordy i válka

4. července 1937 udělá bývalý prezident Masaryk pár posledních koleček kolem stadionu ve svém otevřeném automobilu Praga. A dva měsíce před svým skonem zamává lidem červenobílým šátkem v levé ruce.

Právě se tu konají oslavy 20. výročí Bitvy u Zborova, které přilákají 170 000 diváků ze všech koutů republiky.

Největší návštěvnost však areál zaznamená v červnu a červenci 1938, v příležitosti jubilejního X. všesokolského sletu. Účastní se ho 348 086 cvičenců a ve vnitřních i vnějších prostorách stadionu se sejde 2,3 miliónu diváků!

To už ale stojíme na prahu druhé světové války, během níž se funkce legendární stavby promění.

V květnu 1939 tu proběhne vojenská přehlídka k 50. narozeninám Adolfa Hitlera (1889–1945), nacistům stadion slouží i jako shromaždiště Židů před transportem do koncentračních táborů.

Přehlídka hvězd

V druhé polovině 20. století je stadion místem konání proslulé spartakiády. V té době nese jméno Stadion Československé armády.

Repertoár je však mnohem pestřejší – gigantická stavba postupně hostí třeba sjezd motorkářů, automobilové závody, mnoho výstav, a veletrhů, mši papeže Jana Pavla II.(1920–2005) nebo velké koncerty českých i světových umělců.

K legendárním patří vystoupení bratří Nedvědů, skupin Bon Jovi, Guns N’ Roses, Aerosmith, U2, Pink Floyd nebo třeba Rolling Stones!

Na přelomu tisíciletí už je však velkých akcí čím dál méně a stadion chátrá. Kvůli jeho abnormální velikosti je údržba náročná a objeví se názory, že by se měl zbourat.

Nakonec stále stojí, od roku 2003 patří mezi kulturní památky České republiky, pořádají se tu komentované prohlídky a částečné slouží k tréninkům fotbalové Sparty. Jak to s ním bude dál, je zatím ve hvězdách…