Skip to content

Zlověstné chrliče: Umí trestat každého, kdo podlehne pokušení!

Jsou symbolem kýče, hrůzy, také ale moci a bohatství. Chrliče. Pompézní architektonické prvky, často ve tvaru lvů, mýtických stvoření nebo různé zvěře, kterým ze chřtánu proudí voda. Už od pradávna mají nejen praktický význam, ale i ochranný smysl.

Okapy, které odvádí dešťovou vodu z budovy, jsou sice praktické, ale přece se nehodí na vznešenou fasádu honosného chrámu. To si říkají naši předkové, kteří si rádi vyhrají s architekturou staveb, mnohdy velmi přezdobených. Kýčovitou podobu proto dají i obyčejným okapům. Jako symbol síly na tato místa umístí lvy, draky a jiná stvoření, která mají místo ochránit před zlými silami. Voda chrlící se z mocných otevřených úst úzkostný strach kolemjdoucích jen umocňuje.

Na Notre-Dame se dodělávají

Velké oblibě se chrliče těší zejména v době gotiky (od poloviny 12. století do 16. století), kdy se nákladné budovy staví z kamene. Zajímavé je, že i když se tehdy vystaví slavná francouzská katedrála Notre-Dame, nezdobí ji ani jeden lev, stvůra či jiné stvoření prskající vodu. Chrliče se sem přistaví až počátkem 19. století, musí ale vypadat stejně, jako by vznikly spolu s katedrálou. Nejstarší chrliče jsou přitom už asi 15 000 let staré, najdeme je zejména na budovách, které vzniknou ve Starém Egyptě.

Mají i chránit, katedrálu Notre-Dame ale před ohněm neubrání.

Radši Bůh než chrlič

Ve starém Řecku rovněž odpuzují každého s nekalými úmysly. Lidé tehdy věří, že takto odpudí bazilišky z Tartaru, lačné po obětích. Jakmile spatří dům obsazený touto sochou, budou si myslet, že zde už zaúřadovali jejich kolegové, a tak odtáhnou dál. Chrličů využívá i církev. Jednak tyto sochy aplikuje z té strany chrámu, odkud číhá nebezpečí, a také jimi straší nevěřící. Stačí se podívat do zlověstné tváře, která je až ďábelská, a člověk se raději sám obrátí k Bohu.

Nevzdělance děsí

Proč mají chrliče tak výraznou, zlou mimiku? Podle jedné z teorií ve středověku, kdy těchto soch vzniká nejvíce, je dost nevzdělanců. Jim je těžké předkládat Písmo svaté v psané formě, proto je lepší jim sílu ďábla ukázat na ošklivých skulpturách, jež zobrazují smrtelné hříchy. Lev tak evokuje pýchu, pes chamtivost, had závist, opice lenost a podobně. Vedle zvěře se podoby chrličů dočkají i lidé. Většinou zpotvořené osoby, které ilustrují, co se stane, když podlehnete mámení ďábla.

Démonické postavy mají děsit. Naznačují, jak člověk dopadne, když bude hřešit.

Ještě dnes mají sílu?

Myslíte, že těmto pověrám věří jen naši předci? Kdepak. Ještě dnes se najdou lidé, kteří tvrdí, že tato fantastická stvoření, mnohdy skrývající se v ruinách dávných staveb i na mořském dně zaplavených měst, jednou za čas ožijí. Podle některých pověstí stačí jejich úkryty najít, přijít tam v době úplňku a o půlnoci a požádat je, aby vám splnili přání. Ovšem pozor, pokud je to nekalá prosba, může se obrátit proti vám.

Těla zvířat zmutovaná s lidmi, neexistující monstra. Možná se umělci jen chtějí vyřádit, proto vymýšlí chrliče.

Foto: wikipedia.org, pixabay.com, pinterest.com, instagram.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …