Na zemědělství se upírá čím dál víc pozornosti. Ve sledu událostí posledních dnů jsou otázky soběstačnosti zemědělských podniků a nutnost regenerace půdy víc než důležité.
První ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina včera představil nutnost začít s jeho zaváděním u nás.
Zemědělci a odborníci diskutovali nad potřebou obnovy ekosystému a biodiverzity, a také jak konkrétně dosahovat výnosů u regenerativního způsobu hospodaření. Zazněly principy zachycování uhlíku v půdě a způsoby snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství.
Konferenci uspořádal projekt Carboneg ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným ústavem rostlinné výroby.
Obnova půdy
Budoucnost zemědělství je v posilování soběstačnosti a v obnově půdy.
Témata jako snižování závislosti na průmyslových hnojivech a posilování konkurenceschopnosti zemědělských podniků s ohledem na situaci kolem válečného konfliktu na Ukrajině vzbudilo velký ohlas.
Výstupem konference je, že postupy regenerativních opatření na hospodářské půdě je potřeba zavádět okamžitě vzhledem k bezprecedentní a rostoucí celosvětové krizi.
„Pracujeme na tom, abychom přinášeli zemědělcům nejnovější poznatky o významu podpory půdní mikrobiologie, aby podniky mohly přijmout nebo rozšířit regenerativní zemědělské postupy, které jsou dobré pro životní prostředí a reagují na zvyšování odolnosti půdy proti dopadům klimatické změny,“ uvedl ke konferenci Václav Kurel za společnost Carboneg.
Uhlíkové zemědělství
Na konferenci zaznělo mimo jiné video poselství na téma uhlíkového zemědělství od prvního místopředsedy Evropské komise pana Franse Timmermanse. „K dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 musíme zintenzivnit snižování emisí a odstranit uhlík z atmosféry.
Uhlíkové zemědělství tzv. carbon farming poskytuje nový obchodní model pro zemědělce. Umožňuje nám odměňovat zemědělce za péči o přírodu,“ představuje ve svém videu Frans Timmermans.
Postoj k uhlíkovému zemědělství vyjádřil na konferenci i zástupce Ministerstva zemědělství pan Vlastimil Zedek.
Účastníci konference měli možnost slyšet úspěšné příběhy a pozoruhodné zkušenosti se zaváděním regenerativních postupů. Zazněly příklady přechodu na nový způsob hospodaření z řad několika zemědělců.
Jedním ze zajímavých řečníků byl i Robert Dohál, předseda zemědělského družstva ZD Krakovany na Slovensku.
Regenerativní zemědělství zavádí již deset let, při pěstování kukuřice na zrno se obejdou zcela bez hnojiv a dosahují obvyklé výše výnosů.
Zároveň nemají žádné eroze, jejich půda zvýšila za tuto dobu svoji schopnost zadržet vodu minimálně šestinásobně a spotřeba nafty v jeho družstvu je oproti běžnému průměru skoro třetinová.
