V rámci událostí posledních dní je zcela logické, že jakákoliv další mezinárodní spolupráce s Ruskem je naprosto vyloučená, a to je také případ provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Bude to znamenat její konec?

Rusko si svým počínáním zavřelo dveře do celého světa, chování jeho představitelů je trestuhodné, a není se tak čemu divit, že ani na poli vědy, výzkumu a vesmíru s tímto státem nechce nikdo nic mít. To platí i v případě již zmíněné ISS a další spolupráce v kosmonautice, jako je připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars 2022.

Skončí?

„Restrikce vůči Rusku zastaví, nebo minimálně ovlivní na dlouhé roky jakoukoli spolupráci na dalších, ale i probíhajících misí,“ sdělil William „Bill“ Nelson, současný ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Přitom právě ruská pomoc měla být zásadní v případě udržení ISS ve vesmíru.

Provoz ISS společně zajišťují Spojené státy (prostřednictvím NASA), Rusko (Roskosmos), Evropa (ESA), Japonsko (JAXA) a Kanada (CSA). Financování provozu ISS je aktuálně smluvně dohodnuto do roku 2024.

Rusko sice nejdříve prostřednictvím ředitele Ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina na začátku invaze na Ukrajinu potvrdilo, že tento závazek dodrží, později však byla další spolupráce neoficiálně odmítnuta.

NASA se tak nyní obrátila na soukromé společnosti, jako například Northrop Grumman a SpaceX, které by mohly pomoci.

Každý dělá něco

Americká strana ISS dodává energii a podporu života, Rusko je odpovědné za pohon a udržování stanice v odpovídající výšce. Rogozin ve svém prohlášení uvedl, že pokud Rusko ISS opustí, mohla by klidně dopadnout na Evropu.

Koncem února však šéf SpaceX Elon Musk na otázku, kdo zachrání stanici před nekontrolovatelným pádem, tweetoval logem své společnosti.

Nyní jsou ve hře tři možnosti – za prvé bude spolupráce pokračovat tak, jak je nasmlouvaná, za druhé Rusko ze stanice odejde a přenechá ji svým partnerům a za třetí existuje teorie o rozdělení stanice na dvě samostatné jednotky.

„Rozdělení ISS na ruskou a mezinárodní (americkou) část prakticky možné je. Funkčnost dvou samostatných stanic by byla ale asi hodně komplikovaná,“ dodal Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.