Domů     Vrak parníku Karlsruhe jantarovou komnatu neskrývá
Vrak parníku Karlsruhe jantarovou komnatu neskrývá

Parník Karlsruhe nabere 11. dubna 1945 na svoji palubu v dnešním Baltyisku celkem 1083 uprchlíků. Vydává se na cestu a o den později se řadí do konvoje s dalšími plavidly. Společně míří do Kodaně. Zaostává ale za zbytkem formace, a to se mu stává osudným.  

Sovětská letadla po něm začnou nemilosrdně pálit. Loď zasáhne torpédo a poté se přelomí na dvě části. 13. dubna 1945 klesá během čtyř minut ke dnu. Na dlouhých 80 let ji pohltí vody Baltského moře.

Teprve v červnu roku 2020 narazí potápěči z gdyňského střediska Baltictech přibližně 70 kilometrů od polského města v hloubce 88 metrů pod mořskou hladinou na vrak německé nákladní lodi SS Karlsruhe.

„Pátrali jsme po něm od loňska, kdy jsme si uvědomili, že na dne Baltského moře se může ukrývat nejzajímavější dosud neobjevený příběh,“ píší potom na počátku října 2020. Příběhem mají na mysli osud Jantarové komnaty – spekuluje se, že měla být ukryta právě na tomto plavidle.

SS Manheim, sesterská loď parníku Karlsruhe. FOTO: Okänd fotograf / Sjöhistoriska museet, Public domain
SS Manheim, sesterská loď parníku Karlsruhe. FOTO: Okänd fotograf / Sjöhistoriska museet, Public domain

Velká potápěčská akce

V září roku 2020 se do moře spouští 33 potápěčů k nalezenému vraku. Denně provedou 12 ponorů vždy po skupinkách ve třech. K torzu lodi se dostanou za 4 minuty, aby se po půlhodinovém ohledání vynořili zpátky na hladině.

Už po prvních ponorech hlásí, že loď vypadá velmi zachovale. Nákladní prostory lodi jsou plné. Nachází se v nich porcelán i vojenská vozidla, a kromě toho také bedny s jakýmsi neidentifikovaným obsahem. Právě k těmto bednám celý svět upírá svoje zraky.

Věří, že se se v nich nachází části slavného pokladu z ruského carského sídla, zmiňované Jantarové komnaty. Nepřišel ovšem senzační archeologický objev, nýbrž zklamání.

Ruiny bombardovaného Kaliningradu. Němci odsud utíkali na poslední chvíli. FOTO: Sendker/Creative Commons/Public domain
Ruiny bombardovaného Kaliningradu. Němci odsud utíkali na poslední chvíli. FOTO: Sendker/Creative Commons/Public domain

Vzácný klenot

Místnost s bohatou jantarovou výzdobou nechal zhotovit pruský král Fridrich I. (1657‒1713). Jako dárek ji od jeho syna Fridricha Viléma I. (1688‒1740) dostal v roce 1716 ruský car Petr Veliký (1672‒1725).

Uložena byla v roce 1755 v Kateřinském paláci Carského sela, než ji v roce 1941 ukořistili nacističtí vojáci.  Ti ji v průběhu 36 hodin demontovali a uložili ji do celkem 27 beden. Chtěli ji převézt do třetí říše, ale na jejich úmysl už nedošlo.

Vystavili ji v zámku v německém Königsbergu, tedy Královci, dnešním ruském Kaliningradu. Zjara roku 1945 ji rozebrali. Dnes by měla v přepočtu cenu asi 7,5 miliardy korun, její historická hodnota je nevyčíslitelná.

Rekonstruovaná jantarová komnata. FOTO: jeanyfan/Creative Commons/Public domain
Rekonstruovaná jantarová komnata. FOTO: jeanyfan/Creative Commons/Public domain

Největší námořní evakuace

Loď Karlsruhe byla jednou z posledních, která z Kaliningradu odplouvala a spekulovalo se o tom, že jantarový skvost převážela. Z přístavu vyrazila v dubnu 1945 a Němci na ní prchali před spojeneckými vojsky, přibrali také různé artefakty a civilisty.

Šlo o operaci Hannibal, jednu z největších evakuací po moři v historii. Odstartována byla v lednu 1945. Před Rudou armádou mělo během čtyř měsíců utéci zhruba 1,3 milionu lidí, a to vojáků i civilistů. Loď Karlsruhe ale do cíle nedorazila.

Ke dnu ji 13. dubna 1945 ráno poslala palba sovětských válečných letounů. Na její palubě se tehdy nacházelo 1083 lidí, zachránila se jich ovšem jenom hrstka – celkem 133 z nich.

Detail rekonstruované jantarové komnaty. FOTO: Stan Shebs/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Detail rekonstruované jantarové komnaty. FOTO: Stan Shebs/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Vojenská výbava

Loď byla naložena objemným nákladem, a to 306 tunami. Chránily ji navíc dvě minolovky, takže na palubě mohl být velmi cenný náklad,“ říká současný historik Piotr Michalik.

Celý odborný svět proto doufal, že právě na její palubě se jantarový skvost nachází a dychtivě sledoval průběh akce. Závěr čtyřdenní potápěčské operace ale zní: Na plavidle Karlsruhe se bohužel žádná jantarová komnata nenachází.

„Všechnybedny obsahovaly vojenské vybavení, a to kufry uprchlíků s osobními věcmi, kteří prchali před nacisty z východního Pruska,“ uvedli členové expedice. Mnoho hledačů pokladů sní už od roku 1945, že jantarovou komnatu najde.

Hledají na různých místech, šířila se například teorie, že se nachází ve sklepeních frýdlantského zámku na severu Čech. Řada odborníků ale vidí situaci mnohem střízlivěji.

Předpokládají, že komnatu zničili samotní vojáci Rudé armády, pro kterého bylo všechno spojené s carským Ruskem doslova jako rudý hadr na býka.

Existuje i další možnost, a to, že se části jantarového pokladu dosud nacházejí v zasypaných sklepích kaliningradského zámku.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Branson DeCou/Creative Commons/Public domain
Související články
Záhady a tajemství
Hrad Bítov, místo paranormálních jevů
Umístění stavby impozantního středověkého hradu Bítov nebylo velice pravděpodobně vůbec náhodné. Pod tímto malebným šlechtickým sídlem se prý totiž křižují dvě silné linie zemské energetické mřížky… Brána do jiné dimenze? Zdejší energie zde pak údajně způsobuje skutečně zvláštní úkazy… Jeden z nejsilnějších proudů místní energie se v minulosti měl snad nacházet ještě kdesi mimo vlastní […]
Záhady a tajemství
Michail Jefremov: Neřízená střela na čtyřech kolech
Když v roce 2007 získává prestižní cenu Zlatý lev na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách ruský film režiséra Nikity Michalkova Dvanáct, je to mimo jiné i zásluhou výkonu jednoho z jeho aktérů, herce a zasloužilého umělce Michaila Jefremova (*1963). Ten má ovšem kromě toho na svém kontě desítky dalších filmů a televizních seriálů a patří […]
Záhady a tajemství
Mandragora: Skutečně odkrývá poklady a navrací mládí?
Mandragora neboli v českém jazyce pokřín obecný je bylina známá již od nejstarších dob. Této jedovaté rostlině se daří zejména ve středomořské oblasti, není tedy divu, že ji znali už ve starověkém Egyptě či Palestině. Byla velmi pravděpodobně známa jako opojný prostředek i lék. Dobře o ní věděl například středověký perský filozof a lékař Avicenna […]
Záhady a tajemství
Chození po ohni: Superschopnost pro každého, nebo podvod?
„To je jen podsvícený diodama, není to horký,“ říká jeden z kluků tlačících se u monitoru. „Mají krém s nanotechnologií, maže se na chodidla,“ oponuje další. Na obrazovce běží video s přechodem po žhavých uhlících. Je to podvod? Nebo to vážně jde?    Amerika, Čína, tropické ostrovy… Odkazy na přechody rozžhaveného uhlí najdeme rozesety v […]
reklama
věda a technika
Modelařina z Petriho misky: Kdy zvládneme poskládat embryo?
Lítý boj o přežití, nelítostný závod, na jehož konci možná čeká nový život. Jedna ze spermií se konečně spojí s vajíčkem. Za 9 měsíců se rozkřičí modrooký novorozený andílek. Zatím má ale budoucí embryo do podoby člověka a dokonce i jakéhokoliv savce pořádně daleko. Stejně, jako novinky z laboratoří. Do jaké fáze již vědci dokážou […]
Miniroboti zrychlí a zkvalitní výrobu piva
Česko je pivní velmocí, o tom není pochyb. Ovšem s výrobou piva je spojeno nejedno úskalí, které může práci sládků zmařit. Čeští vědci proto nyní přišli s takzvanými beerboty – minirobůtky, kteří mají výrobu piva urychlit, a zároveň zabránit tomu, aby při ní bylo znehodnoceno. Jak fungují? Tradici vaření piva přinesli do Českých zemí pravděpodobně Slované během […]
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity se vpasovala mezi pilíře moderní fyziky. Před 108 lety přinesl světu její dokonalejší verzi – obecnou teorii relativity.   Teoretický fyzik Albert Einstein (1879–1955) neměl laboratoř, stačil […]
Bakterie, které opraví beton
Říká se jim extrémofilové. Většinou jde o organismy s předponou mikro, ne ale vždy. Někdy se i vyšší formy života dokážou přizpůsobit prostředím, kam se člověk nemůže ani podívat. Schopnost mikroorganismů přežít za velmi nehostinných podmínek se rozhodl využít tým Henka Jonkerse z Delftské technologické univerzity v Nizozemí, aby vytvořili beton, který se sám opravuje. […]
reklama
zajímavosti
Boříme mýty: Eva a Adam nekousli do jablka!
Proč dnes nežijeme v ráji? Protože Adama a Eva okusili jablko ze zakázaného stromu. A jak to víme? Píše se o tom v Bibli…. Omyl, v Bibli se o žádném jablku nepíše! Dle knihy Genesis ochutnají „peri“, což je v hebrejštině obecně plod. Podle časté teorie šlo o fíky, a právě listy fíkovníku se poté […]
Měsíc lidem skutečně prospívá…
Již římský císař Tiberius si údajně nechával stříhat vlasy jen v dorůstající fázi Měsíce. Předcházel tak prý vypadávání vlasů a urychloval jejich růst… Skutečně je náš souputník Měsíc pro život důležitý? Bohatší úroda Na základě „měsíční teorie“ je kupříkladu dřevo stromů kácených v zimě před úplňkem skutečně prokazatelně kvalitnější a výsev semen ve správné měsíční […]
Boříme mýty: Slunečnice se neotáčí za sluncem!
Pořád se to říká, všichni to známe…, ale pravda to rozhodně není! Jak tyto mylné představy vznikly a proč jim pořád tolik lidí věří? Bez čepice zaručeně prochladneme, moč dezinfikuje rány a po kávě hned poběžíme na záchod. Dětem nedávejte moc sladkostí, nebo se promění v divokou zvěř. Co z toho platí? Nic! Mýtus č. […]
Jak by měla vypadat kancelář budoucnosti?
Poslední globální kancelářská revoluce proběhla v sedmdesátých letech a zdá se, že nastává další. Je čas podívat se na nejnovější trendy, které se týkají práce mnoha kancelářských profesí. Těmi, které se věnují informačním technologiím počínaje, právníky, projektanty a redakcemi konče. Poslední globální kancelářská revoluce se sice rodí v Německu, ale do světa se jako novátorský koncept rozšíří […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
nasehvezdy.cz
Je Lewandowská zamilovaná do kolegy?
Je to jen pár týdnů,  co se herečka ze seriálu Zlatá labuť Simona Lewandowská (24) objevila poprvé ruku v ruce na veřejnosti s partnerem Goranem Maiellem (24), kterého známe ze seriálu ZOO. Mnozí to
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
enigmaplus.cz
Svatovojtěšské zázraky, často spojované s pramenem čisté vody
V dějinách českých zemí je jen málo míst, která by v naší historii měla podobný význam jako Zelená Hora u Nepomuku, která své jméno dostala na základě svatovojtěšské legendy. Podle této pověsti se tot
Krkonoše slaví návrat losa evropského
21stoleti.cz
Krkonoše slaví návrat losa evropského
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o
Máte rádi lososa? Poradíme vám, jak ho správně namarinovat
panidomu.cz
Máte rádi lososa? Poradíme vám, jak ho správně namarinovat
Asi ano, protože poslední dobou je u nás nejoblíbenější rybou. Aby také ne. Jeho příprava je rychlá, má minimum kostí a dá se z něj připravit spousta dobrot. Ale začněme jednou švédskou specialitou. Asi už víte, kam míříme. Jmenuje se losos gravlax a určitě jste tuto úpravu už ochutnali. Gravlax, jinými slovy gravad lax, neboli
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
epochalnisvet.cz
Albrecht z Valdštejna: Zachránce, nebo zrádce?
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) patří mezi nejkontroverznější postavy českých dějin. Tento cílevědomý muž celý život dychtí po moci a úspěšně vede války, přestože trpí dnou a pravděpodobně i syfilidou. Skutečně jeho kroky řídila zásadním způsobem astrologie? Valdštejn pochází sice ze starého, avšak nepříliš majetného rodu. Jeho rodina žije na tvrzi v Heřmanicích,
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
iluxus.cz
DS Automobiles odhaluje novou kolekci DS Antoine de Saint Exupéry
Stejně jako svět haute couture a jeho módní domy i DS Automobiles každoročně představuje své nové kolekce. Jedinečné nabídky jsou výrazem uznávaného know-how, které ztělesňuje hodnoty společnosti DS A
Pikantní hovězí s těstovinami
tisicereceptu.cz
Pikantní hovězí s těstovinami
Připomíná český guláš, ale nenechte se zmást. Guláš připomíná jen zdánlivě. Ingredience 300 g vysokého či nízkého roštence 1 větší cibule 150 ml rajčatového protlaku 2 čerstvé chilli papričky
Emoce, co přinášejí nemoce!
nejsemsama.cz
Emoce, co přinášejí nemoce!
Víte, že za vaše fyzické zdraví je odpovědný hlavně váš stav mysli? Prostřednicvím nemoci totiž volá s větší či menší naléhavostí vaše duše o pomoc. Evropou otřásala epidemie moru, když kněz na cestě za nemocnými potkal Smrt. „Kolik si tentokrát u nás vezmeš lidí?“ ptá se jí a Smrt odpoví, že tisíc. Pak se potkali za rok znovu a
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
historyplus.cz
Josef II. chtěl sebrat lidem posvícení
„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně zlobivé děti. V celé chalupě se smýčí ostošest. Mlýn na potoce na kraji vsi mele mouku dlouho do noci. Mlynář se svojí chasou sotva zamhouří oči, aby se na všechny dostalo.   Plno práce mají i v nedalekém pivovaru. V neděli se připravuje posvícení. Svatý František,
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
epochanacestach.cz
Zámek Ploskovice: Jak hraběnka zametala stopy
Výjimečná stavba, to je zámek Ploskovice. Založen byl na počátku 18. století hraběnkou Annou Marií Františkou Toskánskou, která osobně dohlížela na stavbu a po jejím dokončení spálila veškeré účty, aby se nikdo nedozvěděl, kolik luxusní sídlo vlastně stálo. Zámek se později stal i letním sídlem císaře Ferdinanda I. Zámek obklopuje osmihektarový park s vodní nádrží a
Zamilovanost s vůní exotiky
skutecnepribehy.cz
Zamilovanost s vůní exotiky
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě.