Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity se vpasovala mezi pilíře moderní fyziky.

Před 108 lety přinesl světu její dokonalejší verzi – obecnou teorii relativity.

Teoretický fyzik Albert Einstein (1879–1955) neměl laboratoř, stačil mu jen nevybouřený mozek a výpočty jeho ženy Milevy Marićové (1875–1948).

První „gedankenexperiment“ neboli myšlenkový pokus ho údajně napadl při jízdě na bicyklu, kdy mu bylo asi 16 let. Přemýšlel, co by se asi stalo, kdyby mohl šlapáním dohonit paprsek světla a jet vedle něj.

Začátek všeho…

Co by uviděl? Vzhledem k tomu, že světlo je dílem elektromagnetické vlnění, dílem kvantum fotonů, patrně by zahlédl jedno z toho vedle sebe. Nic podobného pochopitelně pozorovat nelze, ale Einstein i tak ze své představy postupem času odvodil dvě věci.

Zaprvé, že cestovat stejně rychle jako paprsek světla není možné, protože světlo by tím pádem ztratilo své vlastnosti, a zadruhé, že světlo se nedá zpomalit. Bude od něj stále utíkat nezměněnou rychlostí.

Zpomalit se musí jedině čas.

Právě tato úvaha z počátku života ho údajně později inspirovala k vytvoření speciální teorie relativity roku 1905. Koncept ekvivalence hmoty a energie (E=mc2) ale byl teprve začátkem.

Ačkoliv speciální teorie relativity změnila fyziku, Einstein věděl, že je to jen část většího puzzle. Její „obecnou sestřičku“ (Obecnou teorii relativity) promyslel a publikoval o 11 let později, 20. březen 1916.

Bez obecné teorie relativity bychom se dnes museli obejít bez GPS, družic i satelitů, netušili bychom, jak vznikl vesmír, ani nic o černých a červích dírách, nebo proč se ohýbá světlo a rozpíná vesmír.

Důkaz

Problém teorií ve své době je nemožnost je experimentálně ověřit. Platí to jak pro „speciálku“, tak i pro „obecnovku“.

To se podařilo krátce po Velké válce, kdy britský astrofyzik Arthur Eddington (1882–1944) na jaře 1919 zorganizoval dvě expedice pro pozorování zatmění Slunce.

Bylo 29. května 1919 a na Princově ostrově u afrického pobřeží Eddington nafotil hvězdy nacházející se v té době v blízkosti slunečního disku. Pak je porovnal s jinými fotkami, kdy hvězdy nebyly tak blízko Slunce.

Podle obecné teorie relativity by mělo Slunce svým gravitačním působením odchýlit světlo hvězd procházející v jeho blízkosti… a přesně to se také na fotografiích hvězd projevilo jejich posunem směrem ke Slunci!