Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity se vpasovala mezi pilíře moderní fyziky.
Před 108 lety přinesl světu její dokonalejší verzi – obecnou teorii relativity.
Teoretický fyzik Albert Einstein (1879–1955) neměl laboratoř, stačil mu jen nevybouřený mozek a výpočty jeho ženy Milevy Marićové (1875–1948).
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
První „gedankenexperiment“ neboli myšlenkový pokus ho údajně napadl při jízdě na bicyklu, kdy mu bylo asi 16 let. Přemýšlel, co by se asi stalo, kdyby mohl šlapáním dohonit paprsek světla a jet vedle něj.
![Albert Einstein ve věku 14 let. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/albert-einstein-as-a-child-768x658.jpg)
Začátek všeho…
Co by uviděl? Vzhledem k tomu, že světlo je dílem elektromagnetické vlnění, dílem kvantum fotonů, patrně by zahlédl jedno z toho vedle sebe. Nic podobného pochopitelně pozorovat nelze, ale Einstein i tak ze své představy postupem času odvodil dvě věci.
Zaprvé, že cestovat stejně rychle jako paprsek světla není možné, protože světlo by tím pádem ztratilo své vlastnosti, a zadruhé, že světlo se nedá zpomalit. Bude od něj stále utíkat nezměněnou rychlostí.
Zpomalit se musí jedině čas.
Právě tato úvaha z počátku života ho údajně později inspirovala k vytvoření speciální teorie relativity roku 1905. Koncept ekvivalence hmoty a energie (E=mc2) ale byl teprve začátkem.
Ačkoliv speciální teorie relativity změnila fyziku, Einstein věděl, že je to jen část většího puzzle. Její „obecnou sestřičku“ (Obecnou teorii relativity) promyslel a publikoval o 11 let později, 20. březen 1916.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Bez obecné teorie relativity bychom se dnes museli obejít bez GPS, družic i satelitů, netušili bychom, jak vznikl vesmír, ani nic o černých a červích dírách, nebo proč se ohýbá světlo a rozpíná vesmír.
![Arthur Eddington FOTO: George Grantham Bain / Creative Commons / volné dílo](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/arthur-stanley-eddington.jpg)
Důkaz
Problém teorií ve své době je nemožnost je experimentálně ověřit. Platí to jak pro „speciálku“, tak i pro „obecnovku“.
To se podařilo krátce po Velké válce, kdy britský astrofyzik Arthur Eddington (1882–1944) na jaře 1919 zorganizoval dvě expedice pro pozorování zatmění Slunce.
Bylo 29. května 1919 a na Princově ostrově u afrického pobřeží Eddington nafotil hvězdy nacházející se v té době v blízkosti slunečního disku. Pak je porovnal s jinými fotkami, kdy hvězdy nebyly tak blízko Slunce.
Podle obecné teorie relativity by mělo Slunce svým gravitačním působením odchýlit světlo hvězd procházející v jeho blízkosti… a přesně to se také na fotografiích hvězd projevilo jejich posunem směrem ke Slunci!