Propadl mu angličan Lewis Carroll, autor slavné Alenky v říši divů, stejně jako císař Napoleon. Řeč o zapeklitému čtverci, kterému může být i několik tisíc let!

19. století se stane renesancí téhle na první pohled jednoduché skládací hry, lépe řečeno hlavolamu. Tangram, nejstarší z hlavolamů, přitom najdeme už ve staré Číně. Vždyť podle šachisty a matematika Samuela Loyda hru objevil před 4000 lety osobně bůžek Tan!

Hlavolamu se čínsky říká ch’i ch’iao t’u a stejně jako dnes se skládá ze čtverce rozděleného na sedm částí – pěti trojúhelníků, čtverce a kosodélníku.

Čechám se tahle důmyslná hra dlouho vyhýbá, středověk u nás v duchu ředěného vína, piva a pachu putik s večery trávenými ve znamení vrhcábů.

A v Číně se zatím skládá jako o život – tangram se tu stane nejoblíbenější zábavou za dynastie Sung, která vládne v letech letech 960 až 1279. Na první poevropštěný název „tangram“ si musíme počkat do roku 1848. Název vymyslí cambridžský prorektor Thomas Hill, a zmíní jej v dětské knížce o skládačkách.

Začátkem 19. století se již skládá o sto šest i v Evropě. Skládačka se jako velká vzácnost dováží z Asie ve slonovinovém provedení a v balení z nejjemnějšího hedvábí. K drahé hře jako bonus získáte knihu s 323 tangramovými vzory.

Úkol je jednoduchý, poskládat ty samé obrazce. Čínskému zázraku propadnou i vladaři – zamiluje si ho například císař Napoleon, který jej s radostí používá na „vyčištění hlavy“.

Dnes najdete většinou tangram coby barevný či dřevěný soubor tvarů. Dejte si při jeho skládání dobrý pozor na tangramový paradox objevený matematikem Henrym Ernestem Dudeneyem. Z tvarů tangramu totiž můžete vytvořit jeden obrázek dvojím způsobem:

ale podruhé vám jedna částečka zbude – a to je chyba! Tenhle trik je mimochodem skvělý, pokud máte zrovna chuť na čokoládu a nechcete, aby si ujedeného kousku někdo všiml…