2. světová válka má na svědomí více než 62 milionů obětí. Dají se ale najít i podobně krvavé konflikty? Kromě 2. světové války došlo k největšímu kolektivnímu utrpení v dávném středověku i o několik let dříve…  Světové válce se podobá Čingischánova kampaň. Po sjednocení Mongolů a jmenování Velkým chánem vede nepřetržitou válku s okolními mocnostmi. […]

Mocná útočná zbraň, zvaná obléhací věž, byla s úspěchem používána od hlubokého starověku až do konce středověku, tedy přes čtyři tisíce let! V té době existovala v Mezopotámii velká, bohatá a luxusní města, proslulá svými mohutnými hradbami, věžemi a systémem hermeticky uzavřených bran. Nejkreativnější a zároveň nejagresivnější byli semitští Asyřané, kteří na blahobytná sumerská města měli spadeno odjakživa. […]

Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a Rakouskem míří do svého finále. Dějiště rozhodující bitvy se nachází severozápadně od Hradce Králové, u Sadové. Výsledkem je drtivé vítězství pruské armády a co do počtu zúčastněných vojáků největší válečné střetnutí na území současného Česka. Když v roce 1815 vznikl […]

Výsledky slovinského referenda o vystoupení z jugoslávské unie z prosince 1990 hovoří jasně. Celých 88,5 procenta voličů si přeje nezávislost. Slovinský parlament se podle toho zařídí a dne 26. června 1991 země oficiálně vyhlásí samostatnost. Tím se ovšem dostává do křížku se Srbskem, které na místo posílá tanky… Velení jugoslávské armády věří, že neporovnatelně hůře […]

Války a bojůvky jsou tu odjakživa, stejně jako peníze. Ať už se platilo látkami, mušlemi, mincemi nebo zlatem, odměna hrála pro bojovníka zpravidla tu nejzásadnější roli. A žoldnéř jako osoba, která jde do válek za finanční úplatu, je tu s námi stejně tak dlouho. Vojáci se nakupovali už dávno před naším letopočtem a vojenské obchodování […]

Bez palných zbraní si dnes neumíme představit jakoukoli válku. Jejich použití bylo ale velkým překvapením pro Francouze v bitvě u Cerignoly na začátku 16. století. Tisíce a tisíce vojáků byly tehdy rozstříleno na kusy v půtkách, které ve vojenství znamenaly přechod do novověku. Roku 1500 se obrátila pozornost francouzského krále Ludvíka XII. (1462–1515) a španělské panovnické dvojice […]

Uhry se po první světové válce doslova rozpadly. Maďarská hrdost dostala na frak ztrátou dvou třetin původního území, které rozdělila Trianonská mírová smlouva. Maďaři se museli rozloučit také s Horními Uhrami nebo, chcete-li, Slovenskem. Prešpurk (Bratislava) byl navíc městem, kde se odehrálo několik uherských korunovací. O území, které si přisvojil „nepřirozený“ slepenec Československo, se Maďaři […]

Třiatřicet zbrusu nových a tři stovky zrenovovaných pevností, připravených bránit Francii proti četným nepřátelům, zdokonalená obléhací technika, které neodolal žádný hrad. Pod tím vším je podepsán francouzský markýz de Vauban. „Mistře, pojďte prosím se mnou, žádá si vás král!“ Sébastien Le Prestre, markýz de Vauban (1633–1707) tušil, o co se jedná. U dvora francouzského „Krále […]

Mongolská říše se díky územnímu rozmachu ve 13. století zapsala do dějin jako druhá největší říše všech dob. Rozsévání strachu, luky s připevněnými píšťalami s pronikavým zvukem nebo mistrný průzkum bojem jim k tomu značně dopomohly. „Pokolení po nás bude nosit oděvy vyšívané zlatem, jíst pokrmy tučné a sladké, jezdit na ušlechtilých koních a objímat […]

Ještě než propukly ukrutnosti třicetileté války, zrodila se nenápadná, ale opravdu význačná kolébka středověkých žoldnéřů. Bylo jí v Alpách schované Švýcarsko, respektive tehdejší švýcarské kantony. Odtud se rojili tzv. mersenéři jako kobylky. Rytíři již byli pomalu za zenitem a významné evropské mocnosti stále častěji sahaly právě po švýcarských bojovnících. Žně zažívali především pod taktovkou francouzských […]

„Okamžitě svolejte všechny velvyslance, aby požádali své vlády o instrukce k zahájení vojenské akce. Peking musí být regulérně dobyt a srovnán se zemí!“ rozčiluje se německý císař Vilém II. (1859–1941). Boxerské povstání v Číně je v plném proudu… Čínské císařství je na kolenou. Po prohrané čínsko-japonské válce (1894–1895) zemi zaplavují cizinci převážně z evropských mocností. […]