Výsledky slovinského referenda o vystoupení z jugoslávské unie z prosince 1990 hovoří jasně. Celých 88,5 procenta voličů si přeje nezávislost. Slovinský parlament se podle toho zařídí a dne 26. června 1991 země oficiálně vyhlásí samostatnost. Tím se ovšem dostává do křížku se Srbskem, které na místo posílá tanky…
Velení jugoslávské armády věří, že neporovnatelně hůře vyzbrojené Slovinsko padne v řádu hodin. „Teď se věci daly skutečně do pohybu.
Za dvě hodiny vás máme na kolenou,“ oznámí telefonicky generál JLA slovinskému ministrovi obrany Janezu Janšovi (*1958).
Ačkoli se slovinská Teritoriální obrana na útok důsledně připravuje a například vztyčí barikády na důležitých komunikačních uzlech, do jednoho dne federální vojsko převezme kontrolu nad většinou hraničních přechodů.
Obrněnce v plamenech
Tím se ale Slovinci nenechají zlomit a hned další den podnikají masivní protiofenzivu. Na přechodu s Rakouskem jejich armáda zastaví několik nepřátelských tanků a podpálí pomocná vozidla.
Úspěch zaznamenají i jednotky při hranicích s Itálií, které zničí dva tanky a tři ukořistí. Intenzivní boje se pak vedou o letiště v Brniku. Federální vojáci se zde nakonec Slovincům vzdají. Rozhodující den přichází 2. července.
Teritoriální obrana nejprve v Medvedjeku a Krakovském lese zničí brigádu JLA a poté donutí kapitulovat i jugoslávský obrněný prapor, který jede brigádě na pomoc. K večeru se Slovincům ještě podaří vybojovat vojenské sklady.
Když další den žalostně selže i elitní mechanizovaná divize, přistoupí velení JLA k vyjednávání o příměří.
Krátké, ale intenzivní
Dne 7. července se na Brionských ostrovech za účasti zástupců Evropského hospodářského společenství (EHS) sejdou představitelé slovinské a jugoslávské vlády, aby podepsali mírovou deklaraci.
Obě strany se domluví na stažení jugoslávských jednotek ze Slovinska a odložení slovinské nezávislosti až na 8. říjen.
„Ačkoli se ujal název ‚desetidenní válka‘, ve skutečnosti proběhly těžké boje jen během prvních tří dnů, po nichž následovala dvoudenní přestávka a následně tři dny příměří,“ vypočítává britský historik Nigel Thomas a chorvatský pedagog Krunoslav Mikulan. Během konfliktu zemře na slovinské straně 19 lidí, v řadách JLA jich padne 44.
