Skip to content

Řež u Hradce Králové: Staré pořádky skončily, Prusko je hegemonem

Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a Rakouskem míří do svého finále. Dějiště rozhodující bitvy se nachází severozápadně od Hradce Králové, u Sadové. Výsledkem je drtivé vítězství pruské armády a co do počtu zúčastněných vojáků největší válečné střetnutí na území současného Česka.

Když v roce 1815 vznikl Německý spolek jakožto volný politický svazek 35 států a čtyř svobodných měst, hrály v něm vedoucí úlohu zejména Prusko a Rakousko. Oba státy v rámci společenství usilovaly o rozhodující vliv.

Zatímco Prusko posilovalo své pozice v politické i ekonomické sféře, Rakušané dopláceli na celou řadu problémů, z nichž se jako největší jevil zejména jeho mnohonárodnostní charakter. Na přelomu padesátých a šedesátých let však vstoupily na scénu dvě výrazné osobnosti dějin – v roce 1858 převzal pruský princ Vilém (1797–1888) regentskou vládu místo svého nemocného bratra Fridricha Viléma IV. (1795–1861), v roce 1862 byl pak jmenován pruským ministerským předsedou Otto von Bismarck (1815–1898), jehož politickým záměrem bylo zejména sjednocení Německa v čele s pruským státem.

Rakousko stálo v cestě a válečný střet byl proto za dveřmi…

Prusko chtělo v rámci války potlačit větší vliv svého dlouhodobého spojence.

Válka začíná

Napětí mezi Pruskem a Rakouskem vyvrcholilo 7. června vpádem Prusů do Holštýnska, jež Rakušané získali nedávno. Frankfurtský sněm, konající se o týden později, konflikt ještě více „vyhrotil“ a členové Německého spolku se rozdělili na dva „tábory“. Přestože Rakousko podpořily některé německé státy, významnější vojenskou pomoc deklarovalo pouze Sasko. Frankfurtský sněm dopadl vystoupením Pruska z Německého spolku a zahájení pochodu jeho armády do Hannoverska, Hesenska a Saska.

Rakouská armáda reagovala 17. června 1866 oficiálním vyhlášení války Prusku.

Ludwig von Benedek vedl rakouské severní voje.

Pověst více než úspěch

Drtivá většina střetů se odehrávala na území českých zemí. Rakousko vedlo válku na dvou frontách, a proto vytvořilo dvě armády. Prusku vzdorovala Severní armáda pod velením polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka (1804–1881), Jižní armádu v Itálii pak vedl arcivévoda, polní maršál Albrecht (1817–1895). Přestože byl Benedek uznávaný velitel, neměl dostatečnou odbornost pro velení 250tisícové armády. Nabízí se tedy otázka, proč císař František Josef I. nesvěřil Severní armádu schopnějšímu vojevůdci Albrechtovi?

Důvod je prozaický – císař si byl vědom pravděpodobné porážky Severní armády a nechtěl, aby byla spojována s osobou Albrechta, který patřil k panovnickému rodu!

Člen pruské královské rodiny Friedrich-Karl-Preußen se taktéž bitvy účastnil, následně pochodoval až k Vídni.

Nejvýznamnější klání

Zcela zásadní bitva celé války se odehrála 3. července 1866 u Hradce Králové (bitva u Sadové). Prusové zde uštědřili rakouské armádě drtivou porážku a prakticky rozhodli o svém konečném vítězství. Počtem nasazených vojáků – 436 tisíc – se jednalo o historicky nejmasovější bitvu, vedenou na našem území!

Zároveň šlo o druhou největší bitvu 19. století. Rakouské a saské jednotky zde poměřily síly s třemi pruskými armádami – První, Druhou a Labskou. Díky skvělému dělostřelectvu mělo v dopoledních hodinách Rakousko převahu a statečně odolávalo Prusům palbou od obce Lípa.

Výrazným faktorem úspěchu pruské armády však bylo nasazení nového typu pušek s rychlým nabíjením ve spojení se špatně zvolenou taktikou Rakušanů – bodákovým útokem.

Ztráty obou stran se počítaly v tisících.

Rozhodující moment

Rozhodující událostí celé bitvy bylo především zapojení dvou rakouských sborů do zbytečného boje o les Svíb. Díky tomu došlo k zásadnímu odkrytí pravého křídla půlkruhové formace. Když pak na místo dorazila 2.

pruská armáda, mohla bez problému zaujmout výhodnou pozici na vrchu u obce Chlum. To se ukázalo jako rozhodující okamžik celé bitvy. Rakušané posléze vyhlásili ústup na Moravu. Ten už probíhal bez pruského pronásledování, a to kvůli vlastním ztrátám.

Draze za to ale zaplatili rakouští dělostřelci, kteří byli nuceni ústup krýt. Celkové skóre krvavé bitvy vyznívá hrozivě. Na rakouské straně padlo 6000 mužů, více než 8000 vojáků bylo zraněno a téměř 22 000 zajato.

Prusů v bitvě padlo 2000 a 7000 mužů utrpělo zranění. Definitivně poslední bitva se odehrála 22. července 1866 u Lamače nedaleko Bratislavy. Ta však již byla přerušena dojednaným příměřím. Finální mírová smlouva byla podepsána 23.

srpna 1866 v Praze. Územní celistvost Rakouska zůstala s výjimkou Benátska zachována.

Boj o les Svíb stál možná za porážkou Rakušanů.

Technika „až na prvním místě“

Výsledek většiny válečných konfliktů úzce souvisí s technickým vybavením armád, a samozřejmě také s taktickými schopnostmi velitelů. Prusko-rakouská válka nebyla žádnou výjimkou. Příznačné pro tento střet bylo zejména nasazení odlišných typů pušek.

Prusové byli vybaveni Dreyseho (1787–1867) jehlovkami (zadovky), které se vyznačovaly značnou rychlostí palby, umožněné snadnějším nabíjením, jelikož již byly použity patrony. Rakušané šli do války s puškami Lorenz, které se nabíjely předem.

Přestože byly pruské pušky konstrukčně progresivní, Rakušané je odmítali kvůli námitkám na velkou spotřebu střeliva, neúměrnou počtu zásahů. Nutno však podotknout, že rakouské předovky oplývaly delším dostřelem i větší přesností a spolehlivostí.

Tyto vlastnosti ale nebyly využity, a to hlavně kvůli zvolené strategii.

Vítězství u Hradce Králové de facto předznamenalo vítězství Prusů v celé válce. Pak už se mohli vrhnout na samotnou Francii.

Taktika selhala

Balistické vlastnosti mluví zcela jasně ve prospěch rakouských předovek. Taktické pojetí rakouské armády, vyznačující se bodákovými útoky velkých mas vojáků a bojem zblízka, však tuto výhodu zcela „zazdilo“. Rakouští velitelé zcela opomněli největší přednost pruských jehlovek, a to možnost střelby ve všech postaveních, tudíž i v leže. Dokonce tento způsob boje považovali za zbabělý! Taktika Prusů byla charakteristická střeleckým zápasem pěchoty, která postupovala proti nepříteli v rojnicích s maximálním využitím terénu a předností nové zbraně, kterou šlo nabíjet vestoje i vleže.

Rakušané disponovali puškami Lorenz.

Promarněná šance

V souvislosti s používáním rozdílných typů pušek rozhodoval především faktor zvolené strategie. Oproti tomu zcela jiná situace panovala ve vybavení dělostřeleckém. Rakušané měli k dispozici moderní děla vzoru 1863 s čtyř či osmi liberními převodovkami s rýhovanou hlavní a donosností až nad 5000 kroků.

Prusy, kteří se zavedením nového typu děla dlouho váhali, překonali v tomto ohledu zcela zásadně. Nehledě na to, že rakouské jezdectvo platilo v té době za jedno z nejlepších v Evropě. Také v tomto případě však vše „zhatila“ neschopnost rakouských konzervativních velitelů přizpůsobit moderním zbraním zastaralou taktiku.

Bodákový útok pěchoty a důstojníci na koních za oddílem – to bylo proti nekompromisně rychlé palbě Prusů „zatraceně“ málo.

Foto: Shutterstock, Wikimedia. Text: Martin Vávra
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Strašidelná mlhovina v souhvězdí velryby
21stoleti.cz

Strašidelná mlhovina v...

Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na...
ISS se dočká „záplaty“
21stoleti.cz

ISS se dočká „záplaty“

V uplynulých dnech začali ruští kosmonauti...
Přišli lidé z budoucnosti, aby nás varovali?
enigmaplus.cz

Přišli lidé z budoucnosti,...

Pojďme se společně podívat na...
Až u 40 % lidí probíhá fibrilace síní bez příznaků
epochalnisvet.cz

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace...

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné...
Hrad Houska a Máchův dopis: Obyčejný podvrh?
epochanacestach.cz

Hrad Houska a Máchův dopis:...

Hrad Houska se těší...
Tajemství „Lomnického přízraku“
enigmaplus.cz

Tajemství „Lomnického...

Jako přízraky obvykle označujeme zjevení dávno mrtvých...
Sprchování nejen pro dokonalou hygienu
rezidenceonline.cz

Sprchování nejen pro...

Z pohledu spotřeby vody patří k nejúspornějším způsobům...
Rozešli jsme se kvůli zprávě
nasehvezdy.cz

Rozešli jsme se kvůli zprávě

Jediná věta stačila k ukončení...
Nákladní loď Sea Princess míří do důchodu. Posádka tvrdí, že na ní straší
enigmaplus.cz

Nákladní loď Sea Princess míří do...

Osmadvacet let sloužila nákladní loď Sea Princess...
Turistický průvodce Prahou roku 1780: Uvítají vás kupy odpadků i nová promenáda
epochanacestach.cz

Turistický průvodce Prahou roku...

Anglický turista...
Spojuje je snad něco víc než umění?
nasehvezdy.cz

Spojuje je snad něco víc než...

Když se herec Filip Čapka (46) začal objevovat...
Toyota vydá dluhopisy na rozvoj svého Woven City
iluxus.cz

Toyota vydá dluhopisy na...

Společnost Toyota chce vydat firemní...