Autor: Filip Krumphanzl „Je to zrádce!“ volají srocení stavové jeden přes druhého. Královský rada, Florián Gryspek, se snaží obvinění vyvrátit, ale jeho slova se ztrácejí ve změti hrozeb a výčitek. Obhajoba nikoho nezajímá. Toho dne skončí ve vězení na Pražském hradě. Dlouho si zde ale nepobude. Navrátivší král Ferdinand ho vysvobodí a jeho žalářníky ztrestá. […]
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty… „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou míru. […]
„Mohou za to Židé,“ zuří Pražané po obrovském požáru, během něhož v roce 1541 lehne popelem velká část Malé Strany, Hradčan a Pražského Hradu. Mnoho z nich přišlo o majetek a v návalu zoufalství má o viníkovi jasno. A na vlně protižidovských nálad se sveze dokonce i sám král. Zkázu popisuje český kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553). „Šel oheň do kaply sv. Zikmunda, a tu spálil mříži dřevěnou a stolice, […]
Tiskařský tovaryš sundá z provazů potištěný arch papíru. Opatrně ho bere do rukou a vkládá do sudu. Během chvíle se v bývalé schránce na víno ocitne celá kniha. Čerstvě vytištěná bible míří ke svým čtenářům. Někdy kolem roku 1511 přichází v Rožďalovicích na svět Jiří Černý, který si později přeloží své jméno do řečtiny. Ze složeniny melanos (v překladu černý) a thrix (vlas) se později rodí Jiří […]
„Tisícovka mých pěšáků se nemůže postavit desetinásobné přesile,“ uvažuje poslední dubnový den roku 1619 Albrecht z Valdštejna. „Mohu ji ale pro císaře zachránit,“ rozhodne se a vzápětí vydává rozkaz o přesunu svých mužů z Olomouce na jih. Toto rozhodnutí považují za zradu i mnozí jeho vojáci. V Čechách vypuká stavovské povstání, rebelové se bouří. Moravané ale vyčkávají. V srpnu […]
Mladý pán Štěpán Šlik, majitel jáchymovského panství, letmo pohlédne na listinu, která mu leží na stole. Kdesi v břiše pocítí lehké mravenčení. Bude se muset kvůli své plánované mincovně dopustit podvodu? Padělek, podle něhož údajně přiznal právo ražby mincí Šlikům již císař Zikmund Lucemburský v roce 1437, použije pouze v případě, že zemský sněm nevyhoví […]
Už od 16. století se objevuje další druh literatury předurčený pro plameny, a tentokrát jde o politické spisy. Habsburkové totiž zuří, kdykoli si o sobě přečtou něco ošklivého. Císař Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) proto po nevydařeném stavovském povstání v roce 1547 zakazuje v Čechách veškerý tisk. Jeho nařízení ale ve skutečnosti skoro nikoho nezajímá a nedodržuje se. […]
23. října 1526 se ve svatováclavské kapli pražského chrámu svatého Víta schází volební grémium. Volitelé, kteří se skládají z osmi zástupců panského a rytířského stavu a měšťanů, mohou odejít teprve až se shodnou na novém českém králi. Mezi adepty na trůn patří mocná bavorská knížata Vilém IV. (1493–1550) a Ludvík X. (1495–1545) z rodu Wittelsbachů a samozřejmě […]
V roce 1773 jezuité narychlo opouštějí pražské Klementinum. Papež Klement XIV. právě zrušil jejich řád. Kam ale s bohatstvím, které nashromáždili? Mají ho odevzdat, ale to se jim moc nechce. Navíc pevně věří, že nepřízeň nejvyšších míst jednou skončí a oni se vrátí zpátky… Rozhodnou se proto část sbírky svých pokladů ponechat doma v Klementinu. Myslí si, že […]
