Už od 16. století se objevuje další druh literatury předurčený pro plameny, a tentokrát jde o politické spisy. Habsburkové totiž zuří, kdykoli si o sobě přečtou něco ošklivého.
Císař Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) proto po nevydařeném stavovském povstání v roce 1547 zakazuje v Čechách veškerý tisk. Jeho nařízení ale ve skutečnosti skoro nikoho nezajímá a nedodržuje se.
Později nedokáže ani bitva na Bílé Hoře v roce 1620 zabránit pokoutnímu šíření zapovězené literatury. Jména a místa tisku se jenom tají. Na jedné lahůdce si ale habsburská moc opravdu smlsne.
![Zakazuje všechen tisk v Čechách - to je přístup císaře Ferdinanda I. Habsburského.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/06/800px-Hans_Bocksberger_der_Aeltere_001-768x1487.jpg)
Straní Čechům
Cenzura v 18. století pěkně přituhuje. Německý historik Johann Ehrenfried Zschakwitz pochází původně z Čech, ale jeho rodina utíká před protireformací na území dnešního Saska.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
K Čechům přesto cítí určité sympatie a sepíše dokonce knihu Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého) vydanou poprvé v roce 1742.
![Císaři Josefovi II. rozšiřování knih nevadí.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/06/Antonín_Machek_Josef_II._panovnicky_cyklus_randlos.jpg)
Snaží se nestranně vylíčit české dějiny i válku s Pruskem o rakouské dědictví (v letech 1740–1745), což je pro vládnoucí rod tak nepřijatelné, že knihu nařídí v roce 1749 veřejně spálit.
Jméno jejího autora je přibito na šibenici, i když je už pět let po smrti! Později se ale poměry uvolňují, protože císař Josef II. (1741–1790) je k šíření knih docela vstřícný.
![Thomas Paine patří mezi velké revolucionáře, žádá například rovnoprávnost žen.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/06/800px-Thomas_Paine_rev1-768x1035.jpg)
Obhajuje revoluci
Američan Thomas Paine (1737–1809) je bouřlivák, který se díky seznámení s Benjaminem Franklinem (1706–1790) dostane i do Ameriky. Tam vydává Pensylvánský sborník, kde vysvětluje svoje názory:
odsuzuje otroctví, žádá rovnoprávnost žen a volební právo pro ně. Dál chce zavést důchodové pojištění a výchovu dětí, kterou by zajišťoval stát.
V roce 1788 kvůli neshodám s prvním americkým prezidentem Georgem Washingtonem (1732–1799) odplouvá do Francie. Jeho radikální povaha ho nepřejde ani tady, s chutí se zúčastní dobývání Bastilly, a potom odjíždí do Anglie.
Tady v letech 1791–1792 píše knihu Práva člověka, v níž obhajuje francouzskou revoluci.
![S americkým prezidentem Georgem Washingtonem se Paine jenom hádá.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/06/800px-Gilbert_Stuart_Williamstown_Portrait_of_George_Washington-768x934.jpg)
Těsně unikne gilotině
Angličanům navrhuje sociální reformy. Myslí si například, že soukromí vlastníci půdy mají platit bezzemkům za to, že užívají půdu pro sebe.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Podle něj totiž půda, „která ve svém původním nevzdělaném stavu byla a měla vždy zůstati společným vlastnictvím lidstva.“ Jeho naprosto revoluční názory, které nemají daleko k socialismu, se ale nikomu nelíbí.
Kniha je zakázána, pálena a Thomas za svůj výtvor odsouzen na doživotní vyhnanství. Utíká proto zpátky do Francie. I tam je ale pro něj brzy horká půda, v jakobínském období málem skončí pod gilotinou. Nakonec se dostane „jenom“ do vězení.