„Je tak hubená, že když spolkne pilulku, vypadá to, jako kdyby otěhotněla,“ říká se v Paříži o herečce Sarah Bernhardtové. Diváci ale téhle „ženě s tváří madony na hůlce od smetáku“ leží u nohou až ve chvíli, kdy plakát na její představení zhotoví jistý Alfons Mucha, který se do té doby v městě nad Seinou […]
Kdyby to nebylo pro dámu naprosto nepřípustné, Růžena Jesenská by s chutí vstala a vyběhla z nádražního salonku rovnou na perón a korzovala po něm sem a tam. Nechat čekat ženu, taková opovážlivost! Jenže její milý nedorazí, a tak nakonec nasedne do vlaku zpátky do Čech. Alfonse Muchy se stává v Paříži, kde se usazuje roku […]
V Čechách se Mucha objevuje v létě roku 1909 už jako umělec proslulý ve Francii. Během pobytu ho navštíví architekt Obecního domu Osvald Polívka . Nabídne mu výzdobu právě dokončené stavby. Mucha si vybere dnešní Primátorský sál. Zachová se nečekaně velkoryse. „Chci zaplatit jenom podkladová plátna, lešení a barva a náklady spojené s pořízením návrhů […]
„Ano, je pravda, že maluji portréty, ale nestojím o portrétní praxi tolik jako o to druhé. Proč? Protože není tak originální, imaginativní. Do portrétu se nedají vkládat sny“, zaníceně vysvětluje malíř Alfons Mucha americkému novináři, který s ním roku 1904 dělá rozhovor pro časopis Sun. Jedinou šancí, jak se přiblížit realizaci svého snu, je pro […]
Uhrančivý pohled, sportovní ikona, nebo postavička jako lunt oháknutá do perfektně padnoucího oblečení. Nedostižné ideály vměstnané do papírové podoby na nás shlíží ze skříní, stěn nebo poliček. Lepí se o sto šest, není nikdo, kdo by fenoménu kdy odolal. Než si může dítě pověsit svého největšího idola nebo sexbombu na stěnu, musí nejprve počkat, až […]
„Konečně jsem na té pravé životní cestě, na kterou jsem se tak dlouho připravoval. Teprve teď začínám žít. Až dosud – přetvářka to nebyla, ale bylo to polosnění, polobdění, nebyl jsem to já,“ věří Alfons Mucha v listopadu 1909, když požádá amerického průmyslníka Charlese Cranea o peníze na uskutečnění svého snu. Alfons Mucha (1860 – […]
Podzim roku 1887. Na malíře Alfonse Muchu, který právě dorazil do Paříže, doléhá úzkost. „Co mne vlastně čeká v tomhle neznámém městě?“ přemýšlí. Naštěstí není sám, doprovod mu dělá Karel Mašek (1865 – 1927), malíř a přítel z mnichovské akademie. Ačkoli pro Alfonse Muchu (1860–1939) Muchu nejsou velkoměsta žádnou neznámou, protože žil v Praze a studoval v Mnichově a Vídni, hlodá v něm nejistota. Aby si v novém prostředí zvykl, rozvrhne si přesně svůj den. […]
Navštivte také naše další internetové projekty: