Skip to content

Smrt minutu po minutě: Konec není rychlý

Smrt není rychlá a milosrdná, jak se kdysi věřilo. Jen to tak vypadá při pohledu z venku, když ustane křik, tělo zvláční, znehybní.

Zevnitř to však rozhodně poklidné není. Tělo totiž zahájí poslední, předem ztracenou bitvu. „Smrt není okamžik, ale dlouhý proces, trvající někdy i desítky minut,“ říká americký neurolog Jonathan Stapleton.

Smrt začíná hrůzou

Všechno začíná okamžik před smrtí. Tělo reaguje vyhlášením poplachu, který se projeví formou intenzivního pocitu hrůzy. Hypothalamus startuje nadledvinky, které začnou chrlit adrenalin. Ten stimuluje srdeční činnost a zvyšuje tepovou frekvenci pro větší přísun krve do svalstva a mozku.

Játra dostávají pokyn uvolnit potřebnou energii ve formě glukózy. Mozek jede na plné obrátky. Když vědci michiganské univerzity napojí na elektroencefalogram potkany, kterým poté zastaví srdce, přístroj prozradí, že po snížení hladiny kyslíku elektrické impulsy v mozku okamžitě vyskočí na osminásobek.

Tělo je nakopnuto do stavu maximální pohotovosti k boji či útěku. Jenže před smrtí utéci nejde. Tak to přijde.

Smrt není okamžik, je to dlouhý proces, proto být u mrtvého v době je to poslední co můžete pro svého blízkého udělat.

Konec ještě není konec

Dech ustává, zastaví se srdce, krev přestává proudit. Člověk upadá do bezvědomí, a pokud nepřijde z venčí pomoc v podobě masáže srdce a umělého dýchání, spotřebovává mozek během 30 vteřin zásoby kyslíku.

K nevratnému poškození zbývá přibližně deset minut. V době kdy lékaři vypisují dobu smrti, však mozek ještě stále intenzivně pracuje, možná více než kdy dřív. Dnes už víme, že mozek během prvních fází klinické smrti zvládne i vysoce organizovanou činnosti,“ říká americká neuroložka Jimo Borjiginová.

Mozek intenzivně pracuje ještě dlouhé minuty po smrti

Tělu dojde šťáva

S ubíhajícím časem však začínají mozkové buňky odumírat. Je to jako když ustupující armáda opouští jednotlivá opevnění a stahuje se k obraně nejdůležitějších pevností. Podobný proces probíhá po celém těle.

Mitochondrie, fungující jako buněčné elektrárny, nemohou dodávat adenosintrifosfát (ATP), který buňka používá jako palivo, a ta se začínají hroutit. V srdečním svalu, který je, stejně jako mozek, vybaven pro zajištění nepřetržitého chodu efektivním systémem přeměny krevního cukru, dochází při glykolýze bez přítomnosti kyslíku ke vzniku kyseliny mléčné.

Buňky srdce se překyselí a odumírají. Postupně začínají vypovídat službu další orgány. Játra, plíce, ledviny. Svaly dokáží přežít ještě 6 až 8 hodin. Rekordmany jsou pak spermie, které dokáží přežít ještě tři až čtyři dny.

Rekordmany přežití v mrtvém těle jsou spermie.

Foto: twitter.com, www.taringa.net, theverge.com, msn.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …