Skip to content

Recepty proti početí: Starořecké ženy používaly nitroděložní tělíska ze slonoviny

V pravěké jeskyni si na primitivní lůžko z kožešin lehá muž a žena. Přitisknou se k sobě, aby se zahřáli. Tulí se stále víc a víc. Muž najednou zakřičí radostí a žena potěšeně kvikne. V jejím lůně začíná nový život. Čím více potomků, tím větší naděje na přežití. Jenže za několik tisíc let už děti nemusí být vítané…

Velekněžka v babylonském chrámu bohyně plodnosti Ištar se roku 7000 př. n. l. svlékne a navoní. Chystá se k náboženskému obřadu určenému pro panovníka. „Musím být pro něj krásná a žádoucí, ale nesmí se mi potom narodit dítě,“ šeptá si. Před erotickým rituálem, který má ve starověké Mezopotámii posílit plodnost mužů, si pro jistotu vkládá do pochvy kuličku z medu a rozdrcených mandlí. Kdyby otěhotněla, musela by podle zákona opustit svůj úřad. Panovník se tím zbaví problémů, protože syn, který by se z jejich spojení mohl narodit, nebude mít nárok na trůn.

Kněžka z chrámu bohyně Ištar se chce milovat, ale mít děti raději ne.

Míchá krokodýlí trus
Egypťanka se v roce 1850 př. n. l. připravuje na milování s manželem. V misce roztírá krokodýlí trus a pastu si aplikuje do klína. „Nechci žádné další děti, tři bohatě stačí,“ uvědomuje si, ale přesto touží po rozkoši. Krokodýlí lejno v pochvě, jak doporučuje Petriho papyrus z roku 1850 př. n. l., sice není lákavou představou, ale podle současných výzkumů vytvořilo kyselé prostředí hubící spermie. Později egyptské ženy přešly na voňavější metody se stejným účinkem, například tampony z látky nebo chomáče vlny napuštěné kvašeným akátovým výtažkem. Znaly i čípky z tuku a medu s extraktem z granátových jablek, který obsahuje hormon estrogen.

Egypťanky proti početí užívají do pochvy krokodýlí lejno. Estetické to není, ale účinné zřejmě ano – kysele prostředí mužským pohlavním buňkám nesvědčí.

Hospodin protestuje
Přerušovanou soulož, nejjednodušší, ale nejméně spolehlivou ochranu proti početí, popisuje biblický Starý zákon. Kniha Genesis líčí příběh Ónana. Izraelským praotcem je Juda, který má několik synů. Er, nejstarší z nich, si bere dívku Támar. Hospodin ho ale považuje za zlého člověka, a proto ho zabije. Juda rozhodne, že si jeho vdovu má vzít další z jeho synů Ónan. Ten si ale myslí, že kdyby Támar měla děti, patřily by jeho bratrovi. „Kdykoli obcoval se ženou svého bratra, dal padnouti semeni na zem, aby nezjednal potomstvo svému bratrovi,“ líčí kniha Genesis. Hospodinovi se to ale nelíbí a usmrtí i Ónana.

Řekyně používají tampony, které okyselí pochvu a spermie nemají šanci.

Tělísko ze slonoviny
Mechanickou zábranu proti početí znají už antičtí lékaři. Vnadné Řekyně nedají dopustit na spirálky ze slonoviny používané jako první nitroděložní tělísko. Zaváděl je prý i sám slavný lékař Hippokrates (460 – 370 př. n. l.).

Zakladatel moderní medicíny řecký lékař Hippokrates umí zavádět antikoncepční nitroděložní tělísko.

Když žena nemá k dispozici slonovinu, musí si vystačit s tampony napuštěnými olivovým olejem, citrónovou šťávou nebo cedrovou pryskyřicí. Okyselí pochvu tak, že spermie mají minimální šanci dostat se do cíle. Podobné metody později používají i vdané Římanky.

Foto: wikipedia.org. Článek vznikl ve spolupráci s časopisem HISTORY REVUE.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …