Kosmonauti sedí nabaleni ve skafandrech a čekají na pokyny. „Do startu zbývá dvacet minut,“ zarachotí ve vysílačce. Oba muži se na sebe podívají. Zatímco sovětský astronaut Gubarev už podobné napětí zažil, pro Vladimíra Remka jde o premiéru!
Na kalendáři bychom nalistovali 2. březen 1978 a Československo se právě stává třetí zemí světa, která do vesmíru vyšle jednoho ze svých občanů.
Vladimír Remek (*1948) stráví v kosmu 7 dní 22 hodin a 18 minut a nevědomky získává i titul prvního evropského kosmonauta!
Mise vzdělávací
Vyrůstá pod dohledem otce Jozefa (1927–2002), armádního letce a komunistického funkcionáře. Sovětské dobývání vesmíru prožívá Remek v Brně, kde hltá zprávy o Juriji Gagarinovi (1934–1968). Nechybělo málo a mohlo být vše úplně jinak.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
„Snil jsem také o tom, že jednou budu prodavač akvaristických rybiček,“ vzpomíná budoucí kosmonaut. Nakonec ale kráčí ve šlépějích otce a s letadly se seznamuje v Košicích.
Poté se mu dostává výjimečné příležitosti a studuje Vojenskou leteckou akademii kousek od Moskvy. Šušká se, že prominentní školu zařídí Vladimírův otec, jenže budoucí kosmonaut nařčení odmítne a odpoví nejlépe, jak jen může.
Za celou dobu studia totiž zaznamená jedinou dvojku! A tím na sebe přitáhne pozornost činovníků projektu Interkosmos. Program vyhlášený Sovětským svazem slibuje účast astronautů ze spřátelených zemí.
![Modul, v němž se Remek vrátí zpět na pevnou zem, najdeme v muzeu. (Fredy / wikimedia.commons.org / Volné dílo)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/2-28-768x576.jpg)
Mise vesmírná
Jeden z prvních výběrů probíhá v Praze a lidé věří, že Sověti chtějí odčinit srpnovou invazi. Pravda je ale jinde, českoslovenští vědci se totiž významně podílí na vesmírných projektech. Z desítek kandidátů nakonec zůstává pouze Remek a Oldřich Polčák (*1943).
Oba se přesouvají do Hvězdného městečka, které leží nedaleko Moskvy. A právě tam jsou vystaveni zatěžkávacím zkouškám. Jako ideální kandidát vychází právě Vladimír Remek. Už od června 1977 ví, že mezi hvězdy vyrazí s ostříleným Alexejem Gubarevem (1931–2015).
„Absolvoval jsem i desetidenní zubařský kurz,“ vysvětluje později Remek. Jejich mise se má totiž setkat s dalšími sovětskými astronauty a ti si stěžují právě na bolest zubů.
S nadějí sledují, jak se raketa Sojuz 28 odlepuje z kosmodromu Bajkonur a připojí se k vesmírné stanici Saljut 6. Dvojice Gubarev a Remek má ale zpoždění, let má původně odstartovat stylově 25. února – na výročí komunistického převratu. Nakonec se mise o pár dní opozdí.
![Remek se po vystoupání ke hvězdám věnuje politické kariéře. (Jindřich Nosek / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 4.0)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/3-28-768x960.jpg)
Mise politická
Když se aklimatizují, uspořádají televizní vysílání. Remek ale naplno zažívá vesmírnou nevolnost. Kosmonaut velmi těžko hledá slova. Po téměř osmi dnech se vrací zpět.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zajímavostí je, že po třech měsících vyrazí opačným směrem první polský kosmonaut Mirosław Hermaszewski (1941–2022). V té době si už Remek užívá status celebrity, prakticky okamžitě získává kupu metálů a titulů.
Zastává funkce v mezinárodních organizacích, armádě ale zůstane věrný až do 90. let. Následně se vrhá na podnikatelské aktivity, na Rusko ale nikdy nezanevře. Šéfuje například firmě v Nižním Novgorodu, následuje dlouhodobé působení v Evropském parlamentu.
V roce 2013 ho čeští komunisté dokonce přemlouvají, aby kandidoval na prezidenta. Remek odmítne, v politice ale setrvá. Téměř čtyři roky působí jako český velvyslanec v Moskvě.
![První český kosmonaut má řadu soch, jedna ze zapomenutých stojí na pražských Hájích. (Maikel /wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/4-8-768x1311.jpg)