Kosmonauti sedí nabaleni ve skafandrech a čekají na pokyny. „Do startu zbývá dvacet minut,“ zarachotí ve vysílačce. Oba muži se na sebe podívají. Zatímco sovětský astronaut Gubarev už podobné napětí zažil, pro Vladimíra Remka jde o premiéru!

Na kalendáři bychom nalistovali 2. březen 1978 a Československo se právě stává třetí zemí světa, která do vesmíru vyšle jednoho ze svých občanů. Vladimír Remek (*1948) stráví v kosmu 7 dní 22 hodin a 18 minut a nevědomky získává i titul prvního evropského kosmonauta!

Mise vzdělávací

Vyrůstá pod dohledem otce Jozefa (1927–2002), armádního letce a komunistického funkcionáře. Sovětské dobývání vesmíru prožívá Remek v Brně, kde hltá zprávy o Juriji Gagarinovi (1934–1968). Nechybělo málo a mohlo být vše úplně jinak.

„Snil jsem také o tom, že jednou budu prodavač akvaristických rybiček,“ vzpomíná budoucí kosmonaut. Nakonec ale kráčí ve šlépějích otce a s letadly se seznamuje v Košicích. Poté se mu dostává výjimečné příležitosti a studuje Vojenskou leteckou akademii kousek od Moskvy.

Šušká se, že prominentní školu zařídí Vladimírův otec, jenže budoucí kosmonaut nařčení odmítne a odpoví nejlépe, jak jen může. Za celou dobu studia totiž zaznamená jedinou dvojku! A tím na sebe přitáhne pozornost činovníků projektu Interkosmos.

Program vyhlášený Sovětským svazem slibuje účast astronautů ze spřátelených zemí.

Mise vesmírná

Jeden z prvních výběrů probíhá v Praze a lidé věří, že Sověti chtějí odčinit srpnovou invazi. Pravda je ale jinde, českoslovenští vědci se totiž významně podílí na vesmírných projektech. Z desítek kandidátů nakonec zůstává pouze Remek a Oldřich Polčák (*1943). Oba se přesouvají do Hvězdného městečka, které leží nedaleko Moskvy. A právě tam jsou vystaveni zatěžkávacím zkouškám. Jako ideální kandidát vychází právě Vladimír Remek. Už od června 1977 ví, že mezi hvězdy vyrazí s ostříleným Alexejem Gubarevem (1931–2015). „Absolvoval jsem i desetidenní zubařský kurz,“ vysvětluje později Remek. Jejich mise se má totiž setkat s dalšími sovětskými astronauty a ti si stěžují právě na bolest zubů. S nadějí sledují, jak se raketa Sojuz 28 odlepuje z kosmodromu Bajkonur a připojí se k vesmírné stanici Saljut 6. Dvojice Gubarev a Remek má ale zpoždění, let má původně odstartovat stylově 25. února – na výročí komunistického převratu. Nakonec se mise o pár dní opozdí.

Mise politická

Když se aklimatizují, uspořádají televizní vysílání. Remek ale naplno zažívá vesmírnou nevolnost. Kosmonaut velmi těžko hledá slova. Po téměř osmi dnech se vrací zpět. Zajímavostí je, že po třech měsících vyrazí opačným směrem první polský kosmonaut Mirosław Hermaszewski (1941–2022). V té době si už Remek užívá status celebrity, prakticky okamžitě získává kupu metálů a titulů. Zastává funkce v mezinárodních organizacích, armádě ale zůstane věrný až do 90. let. Následně se vrhá na podnikatelské aktivity, na Rusko ale nikdy nezanevře.

Šéfuje například firmě v Nižním Novgorodu, následuje dlouhodobé působení v Evropském parlamentu. V roce 2013 ho čeští komunisté dokonce přemlouvají, aby kandidoval na prezidenta. Remek odmítne, v politice ale setrvá.

Téměř čtyři roky působí jako český velvyslanec v Moskvě.