Když se Evropané v 16. století seznámí s čokoládovým nápojem, církevním učencům tahle novinka pořádně zamotá hlavu. Teologové se mezi sebou dlouho dohadují, jestli je možné konzumovat čokoládu v době půstu nebo ne.

K delikátnímu problém se vyjadřuje dokonce sedm papežů. Do diskuse se vloží i řeholníci.

Povoleno i v době půstu

Jezuité zastávají názor, že pití čokolády by mělo být povoleno i v postním období. Mají k tomu čistě pragmatický důvod, z obchodu s čokoládou jim plynou obrovské zisky. Dominikáni ale tvrdí opak a také benediktini se domnívají, že konzumace čokolády je porušením pravidel půstu.

Šálek nevadí

Nakonec církev dospěje k názoru, že šálek horké pochoutky během období odříkání nevadí. Svatý otec Pius V. (1504–1572) dokonce roku 1569 vydává dekret podle kterého popíjení čokolády „má být považováno za vhodnou výživu v těchto svatých dnech…“