Domů     Proč se kancléři Metternichovi k jednání hodila slovinská Lublaň?
Proč se kancléři Metternichovi k jednání hodila slovinská Lublaň?

Na 630 významných hostů se počátkem ledna 1821 shromažďuje v Lublani. Na uhlídání jejich bezpečnosti se podílí 300 vojáků. Proč si organizátoři dalšího kongresu vybrali právě dnešní slovinskou metropoli?

Klemens Metternich (1773–1859) chce i v roce 1820 hrát hlavní roli v tvorbě evropské politiky. Rakušané mají pod palcem Apeninský poloostrov, Benátsko a Lombardii.

Neapol po krátké epizodě, kdy jí vládl Napoleonův švagr Joachim Murat (1767–1815), náleží Království obojí Sicílie a Ferdinandovi I. Neapolsko-Sicilskému (1751–1825) tak, jak ustanovil vídeňský kongres (1814–1815).

Jenže situace se komplikuje. Sekta karbonářů, tajných revolucionářů, vyvěšuje v Neapoli tříbarevné vlajky s nápisem „Ať žije ústava“. Její vliv sílí, i armáda se kloní na její stranu. Ve městě v červenci 1820 propuká povstání.

Je jasné, že bude nutné vytvořit ústavu. Situace burcuje ostatní. Strašák Velké francouzské revoluce stále visí ve vzduchu. Co když se revoluce rozšíří?

Metternich se diví, že „napůl barbarský lid, naprosto nevědomý, pověrečný bez mezí…, národ analfabetů, pro nějž posledním slovem je dýka, by mohl žádat nějakou formu ústavní vlády“. Nejraději by na Neapolské hned poslal vojsko, jenže nemá žádné k dispozici.

Navíc nedokáže odhadnout, jak se k problému postaví ostatní evropské mocnosti. Nakonec ale píše diplomatickou nótu s cílem legalizovat případný vojenský zásah v Neapoli.

Slavnost během lublaňského kongresu. Město ale moc radovánek nenabízelo. FOTO: Leander Russ/Creative Commons/Public domain
Slavnost během lublaňského kongresu. Město ale moc radovánek nenabízelo. FOTO: Leander Russ/Creative Commons/Public domain

Daří se zajistit bezpečnost

Ferdinand I. ale souhlasí s ústavou, což se mu nelíbí. Podle rakousko-neapolské smlouvy z roku 1815 ale nejde provádět ústavní změny bez požehnání vídeňského dvora. Proti vojenskému zásahu jsou i Francouzi.

Chtějí zprostředkovat jednání mezi králem a povstalci – to však Metternich považuje za nepřijatelné. Podobný názor jako Francouzi ovšem zastávají i Britové.

Také ruský car Alexandr I. Pavlovič (1777–1825) nechce jít do akce bez předchozího jednání.

 „Francie a Anglie jsou v této záležitosti jen rekvizitami, jen vnějšími ozdobami hry,“ prohlašuje zase pruský státník Friedrich von Gentz (1764–1832). Prusko proti schůzce neprotestuje. Kongres navrhnou Rusové s Francouzi.

Všechno má vypuknout v Opavě – musí to být na rakouském území, aby mohl být předsedou. Opava také není velká, takže se dá zajistit bezpečnost účastníků.

V Opavě politici k žádným závěrům nedošli. FOTO: alte Postkarte/Creative Commons/ Public domain
V Opavě politici k žádným závěrům nedošli. FOTO: alte Postkarte/Creative Commons/ Public domain

Žádné atrakce k rozptýlení

„Zde jsem. Co budu dělat, nevím. Co mám dělat, vím. Stane se něco? Ano! Stane se něco dobrého? Ano! Bude celkový výsledek odpovídat velkému rozruchu? Obávám se, že ne!“ prohlásí Metternich, když se 19. října 1820 v dobrém rozmaru objeví ve městě.

Dorazí delegace z Ruska, Rakouska, Pruska, Francie i Velké Británie. Už od 21. října 1820 jsou jednání v plném proudu. Ovšem Britové, Francouzi a Prusové jsou na druhé koleji. První dva jmenovaní nemají plné moci, Prusové zase souhlasí s Metternichem.

Ve hře zůstává jenom Rakousko a Rusko. Proto je konec jednání nemastný, neslaný. Jediným dokumentem se stává protokol z 19. listopadu 1820. Rusko, Rakousko a Prusko podle něj může ozbrojeným způsobem vystoupit proti revoluční akci v kterékoliv evropské zemi.

Britové protestují, také Francouzi nesouhlasí. Dne 20. prosince 1820 se účastníci rozjíždějí domů s tím, že pokračovat se má v lednu 1821 v dnešní slovinské Lublani. V Lublani není moc atrakcí k rozptýlení, což politikům umožní soustředit se výhradně na práci.

Lublaňský kongres skutečně poskytne Rakousku souhlas k potlačení neapolského povstání a 7. března 1821 rakouská vojska u Rieti ve střední Itálii vzbouřence porazí.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
reklama
Související články
Historie
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr? Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí. „Ve […]
Historie
Napoleona I. Bonaparta se bál i papež
První konzul Francie Napoleon Bonaparte se bojí o svůj život. 18. května 1804 proto přiměje senát, aby ho jmenoval císařem. Dědičným následnictvím trůnu chce zmařit pokusy případných atentátníků. Pozice Napoleon Bonaparte (1769–1821) tehdy není nijak silná, a to ani ve vlastní rodině. Matka Letizia (1750–1836) se na syna naštve. Vadí jí, že z rodiny vylučuje své […]
Historie
Rudolf Habsburský donutil Přemysla Otakara II., aby se vzdal Chebska
Sňatkem s mnohem starší Markétou spadlo v roce 1252 budoucího českému králi Přemyslu Otakarovi II. do klína babenberské dědictví – Rakousy. Po smrti svého otce Václava I. (1205–1253) se ale králi Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) kvůli rakouským zemím utká s uherským králem Bélou IV. (1206–1270). Drancování území zastaví až papež Inocenc IV. (asi 1195–1254) a […]
Historie
Rakousko postavil na nohy z bankrotu Vídeňský kongres
Za Marie Terezie prý habsburská říše zažila obrovskou inflaci. Došlo dokonce ke státnímu bankrotu. Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie. Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí. Rakouská panovnice Marie Terezie (1717–1780) zavádí takzvané bankocetle. Nové papírové bankovky vydává […]
reklama
svět zločinu
Útočící galerista Brit Eric Hebborn
Když si britský chlapec Eric Hebborn v osmi letech hraje s ohněm a zapálí školu, většina lidí předpokládá, že zraje pro kriminál. Erikovi učitelé si ale všimnou, že výborně kreslí a maluje, a podporují ho v této činnosti. Malý grázlík to nakonec dotáhne až na Královskou akademii umění a poté se stane pomocníkem restaurátora obrazů George Aczela. Jako […]
Padělatel Elmyr de Hory: Baron z Hollywoodu si vezme život, než aby riskoval ostudu
Sotva dvacetiletý Elmyr de Hory, absolvent mnichovské Akademie Heimann, se v Paříži stává žákem slavného francouzského malíře Fernanda Légera (1881–1955). Vyniká úžasným šarmem a díky tomu se seznámí snad s každým umělcem, který se ve zdejší čtvrti bohémů objevil. Nit úspěchu ale přetrhává 2. světová válka. Protože je židovského původu, skončí v koncentračním táboře. V roce 1945 se opět […]
Přepadení v Paříži: Dámy si jdou pro šperky
Jeden zůstává stát u výlohy, vytáhne zbraň a neklidně se rozhlíží kolem. Dva lupiči si natahují dámské paruky a s vytaženými zbraněmi vtrhnou do luxusního klenotnictví. Všechny přítomné natlačí ke zdi a zdá se, že zaměstnance znají jménem, aby je jeden hlídal a druhý do připravených tašek naházel šperky a hodinky. Po jejich útěku na […]
Chcete být podvodníkem?
Britský major Charles Ingram má za sebou zářivou armádní kariéru včetně účasti v mezinárodní misi OSN v Bosně. Do dějin ovšem nevstoupí jako vojevůdce nebo frontový hrdina. Jeho boj se bude odehrávat v televizním studiu. Charles Ingram je bezesporu soutěživý typ. A tak když nabývá na popularitě televizní soutěž Chcete být milionářem?, nechce zůstat stranou. Tím spíš, že […]
reklama
historie
Co jsme zdědili po neandertálcích?
Neandertálci jsou jedinou rasou podobnou lidem, která se na Zemi vyvinula. Nějakou dobu s námi sdíleli životní prostor a potom vyhynuli. I když oni sami zmizeli, neztratili se z povrchu Země úplně. Zanechali po sobě totiž otisk přímo v našem těle. Neandertálská DNA je součástí dědičné informace, kterou si neseme ve svých buňkách. Dnes už […]
Staroegyptský Seneb: Malý vrůst? O to strmější kariéra!
Když se po náročném porodu konečně rozezní novorozenecký pláč, má vyčerpaná matka na mysli jediné jméno: Seneb (?–2528 př. n. l.), což znamená zdravý. A dítko zdravé je – jen neroste podle očekávání. Ve starověkém Egyptě to ale není na škodu.   Archeologové dodnes žasnou nad zastoupením význačných osob s nanismem. Když německý archeolog Hermann […]
Odkdy jezdíme autem a kde se vůbec vzalo?
Když vlámský jezuita a misionář Ferdinand Verbiest vyrobí kolem roku 1672 pro čínského císaře Kchang-siho asi 65 centimetrů dlouhý, plně funkční model vozítka na parní pohon, asi netuší, že právě položil základy vynálezu, který způsobí v lidské civilizaci doslova revoluci. Do výtvoru Ferdinanda Verbiesta (1623–1688) by se nenasoukal ani ten sebemenší řidič, a tak si […]
Papež Alexandr VI.: Kvůli zvolení vraždí
Je krátce před půlnocí z 10. na 11. srpna 1492. Po dlouhé volbě mají kardinálové konečně jasno – novým papežem se stává Alexandr VI. ( 1431–1503), vlastním jménem Rodrigo Borgia. Z konkláve odcházejí mnozí s příslibem pohádkového bohatství. Jeden z největších intrikánů totiž využívá veškerých svých kontaktů a peněz, aby se stal dalším papežem. Kličkuje a ničeho se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
BRNĚNSKÝ AMPER
epochanacestach.cz
BRNĚNSKÝ AMPER
Na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER – největší mezinárodní veletrh elektrotechniky, energetiky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení v ČR a na Slovensku. Veletrh Amper se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. 30. výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé
Nejzáhadnější stavby v hlubinách: Dokazují existenci neznámé civilizace?
enigmaplus.cz
Nejzáhadnější stavby v hlubinách: Dokazují existenci neznámé civilizace?
Pokud bychom hledali na naší planetě místa, která stále unikají prozkoumání a zmapování, byly by to hlavně hlubiny oceánů. Právě tam čekají objevy, které stále nedokážeme jednoznačně zařadit a popsat.
Prožili jsme nejstrašnější noc našeho života
skutecnepribehy.cz
Prožili jsme nejstrašnější noc našeho života
Manžel, který trpí alzheimerem, zmizel z domu. Stačila k tomu chvilka nepozornosti. Marně jsme ho hledali my i policie. Už jsme ztráceli naději… Alzheimerova choroba je strašná. Člověk, kterého znáte celý život, se vám změní k nepoznání. Nejstrašnější na tom je, že si to dotyčný nechce dlouho přiznat. Můj manžel Jiří byl skvělý člověk, vzdělaný, zodpovědný, dokonalý manžel a táta,
Přišel o svého jediného syna
nasehvezdy.cz
Přišel o svého jediného syna
Ani tři Zlatí slavíci nemohou vynahradit hrůzy, kterými si Dalibor Janda (70) prošel v osobním životě. Přestože je slavný a dnes si nemá na co stěžovat, některé okamžiky ze svého života by nejraděj
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
epochalnisvet.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm.   P
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
21stoleti.cz
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chybě
Operace, která může změnit život
iluxus.cz
Operace, která může změnit život
Nejžádanějším zákrokem na českých estetických klinikách je jednoznačně augmentace neboli zvětšení prsou. Desetitisíce žen si splní každoročně svůj sen. Zdánlivě malicherná operace je ovšem mocným pomo
Opravdu Memnónovy kolosy zpívají?
enigmaplus.cz
Opravdu Memnónovy kolosy zpívají?
Měří 18 metrů a každá z nich váží něco kolem 700 tun. Řeč je o Memnónových kolosech, o dvou majestátních sochách tyčících se v Thébské poušti proti městu Luxor. [gallery ids="138077,138076,138075"]
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
21stoleti.cz
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese
Václav Vydra: Můj dědeček osvobodil Husa
panidomu.cz
Václav Vydra: Můj dědeček osvobodil Husa
Oblíbený herec Václav Vydra byl opět hostem zábavné talk show Hovory W, s níž už několik let baví své diváky jeho protagonisté Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros, kteří svůj pořad nejen moderují, ale rádi si i zazpívají za pravidelného doprovodu klavíristy a skladatele Karla Štolby. „A za to Husovo osvobození tehdy mohli pánové Voskovec